Psavec: Přesně tak ...

Dark Alchemist: "Jiříku, kterou sobě vybereš?" :-) :-)

Vyholená a chlupatá buší mi na vrata,
oheň a voda, neotevřít by byla škoda.

Victor: To mě těší, díky moc!

Neu: :-))) Jestli ti to chutná jako datle, jak víš, že jsi fakt tím, kým jsi?

Protiklady se přitahují.

Jaké to asi je -

když smíš
být tím,
kým jsi?

Je to bezva, jako žvejkat datle. Někoho to nabíjí, někoho zabíjí

Celkem soucítím a rozumím Ti, ale pamatuj:


Jednou jsi dole jednou nahoře, ale přesto je život plný překvapení a tím nabývá krásy a půvabu. Kdo nepřestává žasnout nad životem, neumírá, ví že se život skládá z řady přítomných okamžiků, které přicházejí a odcházejí a zanechávají v nás zážitky, které prohlubují naše budoucí prožívání, myšlení a vnímání...


Neztrácej naději, buď silná!!!

skutečně, tak tohle na mě zapůsobilo, fakt super, trochu jsem se v tom našel.

Psavec: díky moc (:

LadyLoba: zde jsou podle skutečnosti jen jisté motivy, některá fakta a dejme tomu prožívání hrdiny. Příběh jsem však k tomu vytvořil z fantazie

Nádherně slovy popsaná zahrada na konci podzimu ...

Podzim kráčí pomalu sem tam kaluže uzamika ledem,mišpule chutnaji sladce.
Vitr proháni popadané listy.
Jen atmosféra krbu a vina by přišla vhod.
Pěkně napsáno.

Námět na pěkný obraz. Máš svého dvorního malíře?

kmotrov: moc moc děkuji, ani nevíš jak jsem vždy potěšena když tě u "sebe"vidím. A pochopil si tu zmíněnou sloku přesně, děkuji

Psavec: vercaambro: Oliva: moc děkuji za čtení a komentář

Šunkobaron: to nikdy, Díky :)

Čekám.

Pravdivé.

Čas je největší dar.

Sám sobě patřím k největším dlužníkům.