Psavec: Díky za zastavení..

zaseja: Metafora, pokus...díky.

Kouzelná..

Velmi pěkné i s myšlenkou. V jedné z mých básní mám takovou sesterskou myšlenku: člověk, když se nedivá a neposlouchá, se také může sám v sobě ztratit. Místo aby svět vnímal, tak si ho sám v hlavě vytvoří v obrazu svém. A stává se, že ten obraz je pekelný a člověk si tím vytváří vlastní peklo

Je to své. Za tím vším cítím emoce, ale jen tak se ke člověku nedostanou. Jsem si vědom váhy za každým slovem, ale tu váhu sám necítím. Kdyby se mi stalo něco podobného, pak by to s prožitkem asi bylo jinak. Osobně se mi ale líbí poslední verš a nepřítomnost interpunkce - to tomu dodává určitou emočně naladěnou notu. To useknutí bez tečky značí pokračování v životě; je to pěkné.

Souhlasím s Hanulkou.

Taková posmutnělá.

Bezva.

Vodu těžko zkrotíš.

ty jo, já z těch tvých vzpomínek dostal chuť na párek v rohlíku :D

:D

na vodě je nejvíc super, že je pořád jedna...je tu odedávna, je to stejná voda, ve které plavali dinosauři, nad ní se vznášel duch v temnotách, je to pořád ta samá voda...a my, arogantní hlupci, do ní lijeme naše odpady...

Dandy : ano, nyní brala až moc, mocná voda ! Díky.

Psavec: ...a k inspiraci pro mě osobně...chce to nejdřív volně dýchat. S "přiškrceným" dechem to moc nefouká

Ano voda dává i bere.

kekebreke: gajda: Dik za názor a zastavení.

Jako vždy, nezklameš...

Forma, obsah poetika. Má hloubku, sdělení.

Zaujala..

Některý vztah vyzraje jako dobré víno, některý zkvasí jako špatné víno. Líbí