

Yana: Díky! Snažím se držet aspoň trochu krok se sezónou - člověk má díky tomu oči na šťopkách, snaží se sledovat a pochopit (když je tak trochu kozel zahradníkem nebo začátečník :-), co se zrovna kolem děje. Tak a držím palce, ať co nejvíce květů přežije (a snad budou "zmrzlí" milosrdní).


Je dobré mít na paměti, že ego dovede být pěkný prevít a je třeba jej držet pevně na uzdě a pouštět pouze tehdy, pokud to může být ku prospěchu věci.


Yana: hm ... a může rodič opravdu milovat všechny své děti i kdyby jich bylo 15 ? To, že si něco neumím představit, podle mého názoru není měřítkem toho, co je tady možné ...


Mari: Věřím, mezi tvými vrstevníky je to asi i pochopitelné. Horší je, když to s nimi roste...


Dandy : má kouzelný nádech, jako by se v ní odrážela melancholie přírody a jemnost okamžiku. Připomíná mi to prchavý obraz jarního dne, kdy se svět jemně dotýká snu a reality.


Yana: Jo, je to divnej svět a pořád divnější. Díky za tvoje zamyšlení.


Je to nádherné. Někdy tvým básním nerozumím, ale v téhle prožívám každé slovo. Rozpor emocí a racia je věčný, o tom ten život je, nebo aspoň poezie.


Jarní chmury a evergreenový témata. Dobrý, ale těším se na nějakou inovaci.