LadyLoba: Já ani nevím, co by mělo znamenat to vyjít nebo nevyjít. Boří ledy, to je jediný co vím:)

Kouzlo okamžiku ma svoji cenu.
Vracet se znovu na špatnou scénu.
V nitru co pramení,v řeči sti žil
prameny krve.
Myšlenky hlavou jdou
která to prve.
Děje se děj,v čase se se strácí.
Jak míček na gumce stále
se vrací.

Omlouvám se, zkusím příště, moc dlouhý

Taky jsem to pochopila erotický ...měla jsem to pochopit jinak?

Taky mi tahle nepřijde srdcobolna, ty možná přijdou když to nevyjde ... Ale nepředbíhejme děj ...

puero: Já doufám, že nepíšu jen srdcobolné… byť převažují, zvlášť poslední roky. Spíš “hluboce odžité”, jinak žít neumím a tohle je ventil, jak to sama ustát. Mohla by to být kategorie “intimní”. Nebo “našlapuj opatrně”.

Zřejmě bychom takovou kategorii museli pečlivě definovat. Aby se něco jmenovalo srdcobolná, to je takové krkolomné. V zásadě sis odpověděla sama tou LESLIELOVKOU.

Neu: Tak už chápu, kde se nám nepotkal pohled na věc… zajímavé. Já mám studijní materiály nejradši:D A ráda čtu to, co mě zaujme, klidně pořád dokola. Hledám nové významy, hloubky. Ne nadarmo říkali, když jsem byla malá, že bych holýma rukama rozebrala tank. Prostě se v motorech hrabu ráda. Ale je fakt, že mnohdy taky záleží na mém aktuálním rozpoložení. Mám ráda obojí.

Mlčeti Zlato: Díky za vnesení tvého pohledu na věc…je to tak, nějak mi oproti dřív kouzlo okamžiku začíná připadat vlastně skvělý. Člověk si začíná uvědomovat, že některé věci se už nemusí opakovat…a o to víc si je dovolí užít.

Neu: Moc děkuju, to mě těší.

LadyLoba: Přesně tak. Děkuju

puero: Děkuju. Naštěstí je relativně pomalé… tak akorát, aby se to nezbortilo všechno najednou a nepohltilo to, co nemá. Ale pořád jsi mi nevysvětlil tu kategorii.

Přeji rychlé roztavení.

puero: Proč vlastní kategorii? Pro nezařaditelnost mých výplodů, nebo protože vše sama řadím do kategorie ostatní? Je to proto, že nechci spoilerovat, o čem to bude. :) Nevím, co by takovou leslieovku spojovalo, kromě autorky.

Zásluhy mu, myslím, neberu:) Vždyť je to už v názvu…kde je ten činitel. Ale možná, přes ten strach v první části, je rozpouštění aktivní proto, že tyhle ledovce nevědomky na jaro čekaly. Možná ve své podstatě nejsou ledovcema, jen se jim to po cestě nějak stalo… A bez ledoborce by ledy asi nepovolily, ale tání zastavit nejde (a nechce), ať už bude dál cokoliv…

Díky za milý komentář i zamyšlení.

Jop... i kdyby to byl jen okamžik přeji vděčnost, že led roztál, za pocit, že je jeden/a zase živ

Ponurá? Proč ponurá? Melancholická. Ano, snad melancholická. Ale Freud ve mně tam vidí jeden skrytý erotický symbol za druhým. Ve světle tohoto pak ti ptáci, co se rvou do úst.. no, ušklíbám se nad tím začátkem. Ale krása poezie tkví v její významové pestrosti, ve slovech, které v každé individuální mysli vykreslí docela jiný obrázek. Ano, poezie je velkorysá.

Měla bys mít na psancích vlastní kategorii v roletce.

Hezké. Jo a krátké! Jako ty klíčky od auta.

Zajímavý je ten obrat, že ledovce srdce už zahájily tání. Ten činný rod. Třeba já vnímám ledovce a příroda zřejmě taky, jako cosi, co se aktivně vlastním přičiněním nerozpouští. Proč taky. Ledovci je ve své formě dobře. Potřebuješ k němu něco jiného. Něco co je roztaví. Podle všeho tedy je nablízku ten onen, který ledovce roztavuje. Nebral bych mu zásluhy. Přináší přece jaro.

Pěkná.

Tohle je skvělý. Moc hezký myšlenkou a výborně poskládaný

Leslie: Já vím, ale báseň nejsou studijní materiály, abych je četl víckrát za sebou. Cením tu hloubku, ale mám raději kousky, který mi rozbouří myšlenky na první dobrou a ne abych v nich musel něco hledat a pátrat pro pravým smyslu. Dobrá báseň je jako klíčky od auta, který ti nakopnou myšlenkový motor. Hrabat se v motoru už mě tolik nebaví.