Neu: Já myslím, že dlouhý je to naschvál. Forma odpovídá obsahu, dokresluje ho... já to třeba úplně celý četla dvakrát za sebou.

Je to takový silně sugestivní a vtahující. Ale ukrutně dlouhý. V půlce jsem měl dost

Napsané podmanivě. Zamyslel jsem se a nejprve nic. Pak jsem ustrnul... Mám rád pouhé kouzlo okamžiku, jsa již bez budoucna.

Leslie: Moc děkuji a vážím si.

Milá... zvlášť ta část s metením, tam se nacházím...

První polovina úchvatná, v druhé mi malinko zakolísal rytmus. Ale celkově je moc dobrá, těžká, ale hezky napsaná. Nejvíc se mi líbí ten začátek. Přemýšlím nad tím názvem...

Krásně vystižený život, stárnutí, změny v čase... uff, ještě ji vstřebávám a ještě asi chvíli budu. Ta bezvýznamnost a malost lidské počínání v moři času...zastudila. Je vlastně krásná a depresivní zároveň. Zmizíme, jako ty stopy v písku...

A je zajímavá stylem, u kterého bych snad výjimečně nepoznala, že je tvůj. Ale líbí se mi, hezky plyne, jako moře, jako vlny... díky.

Hanulka: Díky moc. Tvá reakce mě potěšila.

Mlčeti Zlato : ponurá, ale krásně poetická meditace nad ztrátou a hledáním smyslu. Odpovím takto : "Křídou stírám hranici mezi tmou a světlem Z kostí skládám most přes mlčení v nás Bláto tiskne své stopy do mého klidu. A já čekám, až bílá čára protrhne noc." Zaujala a díky !

Yana: Psavec: Orionka: Miňko: LadyLoba: koiška: Dandy: Díky moc všem za přečtení a reakce...

LadyLoba: Neboj, ty budeš vždycky na prvním místě. Spíš dřív jsem měl i jinou úpravu, psával jsem takzvané litánie. Občas bylo každé první písmeno na řádku psáno velkým písmem, och, hanba. Teď to zas nesmyslně flákám do čtyřverší.

Homér to trefil, jasná zpráva.

Inflagranti.

Žhavé představy.

Taková smuténka.

Zaujala, dík.

Rozhodně krátit.

Yana: Hanulka: Díky moc.

Yana: Děkuji za pěkný komentář.

Pěkné vyjádřeni domova.
Jo domov.
Čisto na svém prahu.
Utulnost prostředí.
Chaos je jen zdanlivý.
Co domov vlastní domov nabýzí.
Mali někdo problém ať na svém
prahu si uklízí.