Krátké lehké řádky, těžký obsah. Líbí se mi.

Vím Leslie, vzpomínám na dobu dětství byly jsme tři holčičky a máma věčně sama a táta hrubián a alkoholik, ani nevíš kolikrát máma řešila ukončení vztahu, ale bála se co by bylo dál, zazlívaly jsme jí to, trápila se, ale nikdy ten krok neudělala. A nedávno jsem napsala básničku, kde se dotýkám okrajově toho tématu, příště ji vložím, je tam vlastně vysvětlení že chápu ty ženy. No téma je složité a taky vím že psychický teror je mnohdy horší než fyzický a rozhodně vím že se to děje a otázka proč, má mnoho odpovědí a oběť po úvaze asi nějaké odborné poradenství a podporu potřebuje

Krásná. Líbí se mi slovo klokotání. A moc pěkný závěr. Tenhle pocit neurčité naděje po dešti taky znám.

Tohle znám, celá já. Úsporně a dobře vyjádřený.

Tahle mi sedla. Asi jsem taky žíznivá

koiška: po krásném zážitku slova chodí sama, děkuji

Mlčeti Zlato: to mám velikou radost, děkuji

Hanulka: já díky tobě

Psavec: to ne a miluji ten pocit, děkuji

Miňko: to jsem ráda a děkuji

Yana: Díky za přečtení Yani i za to, že ses nad tím citlivě zamyslela.

A ano, podle oficiálního vyjádření vlády v ČR zažívá nějakou formu partnerského násilí každá třetí žena a každý desátý muž. Přemýšlela jsem nad tím, jestli to do textu nějak nevložit, protože je to snad ještě větší tabu - mužům se ještě spíš nevěří, nebo oni sami mají mnohem větší problém si připustit, že se jim něco takového děje. Obrovskou roli tam hraje stud a společenské stigma "slabocha". Ale nechtěla jsem, aby se to v té básni tlouklo s tím zamýšlením nad tím, kolik mužů se něčeho takového dopouští, když je tak velké procento ženských obětí podobného jednání.

A co se týče zamyšlení nad tím, že by sis snad poradila - já ti hlavně přeju, aby ses do podobné situace nikdy nedostala. Ale myslím, že se často zapomíná na faktory psychického stavu oběti (domácí násilí nevznikne ze dne na den a když někdo žije v plíživě vzniklém soustavném ponižování a strachu, má to své následky) a nebo třeba na její ekonomické závislosti na partnerovi. Ne každý má funkční původní rodinu, která mu může pomoct. A od toho tady třeba jsou ty organizace (a to v tomto ohledu je u nás stále pomoc téměř neexistující). A nebo od toho, aby těm ženám pomohli pochopit, v čem žijí, poskytly jim sociální, psychologické nebo právní poradenství (protože když tam jsou děti, odchod není tak jednoduchý, jak se může zdát). A nebo i od toho, aby pracovali s psychikou násilníků, kteří to dělat nechtějí a chtějí se naučit svojí agresi zvládat.

Každopádně domácí násilí není jen to, že jeden druhého zmlátí. Jsou různé druhy násilí, které se prolínají a na oběť mohou mít dalekosáhlé následky. Sociální izolace, ekonomická kontrola druhého, nadvláda a ovládání druhého, psychické a emoční násilí, ponižování, a ano, v nejhorším případě i to fyzické. Ale to není ze dne na den, člověku to dělá někdo, o kom si myslí, že ho miluje a mnohdy se tak i chová. Jenže se to období "lásky a omluv" a útoků střídá - tak, aby oběť právě neodešla.

koiška: Děkuji, to zvláštní je že slova se seběhnou jak kuřatka když je kvočna zavolá.

Yana: Děkuji za komentář,chuť fernetu už ani neznám radeji víno.Kdysi fernet z mzazáku byl fakt zajimavej.

Miňko: Nevim kdoto řekl jestli pan horníček to je krásná móds.
A když déšť poodhalí co skryto jest.

Psavec: Díky za komentář.

děkuju vám

Až obrousíš moje hrany osude, už tolik život bolet nebude....
krásná je tvoje báseň.

Skvělý a takového tě milujeme!

Další co mě potěšila a ano ty paže mě přesvědčily že flintu do žita ani náhodou, ty si musí užívat!

Jak kouzelné chvilky lásky a milování, umíš to vykreslit slůvky básní...