Leslie: vážím si tvých pocitů a empatie a ano dotýkáš se skutečnosti, není divu že závěr ti úplně nesedl, začátek přišel ráno tak sám ke mně a závěr jsem došroubovala, chtěla jsem aby vyzněla naděje a taky že chci zářit a ne se trápit, moc děkuji

Miňko: děkuji, děkuji…

LadyLoba: ten závěr měl evokovat právě tu cestu ke změně, vždyť já si to uvědomuju, moc děkuju

Mlčeti Zlato: děkuji za komentář a nahlédnutí do mužského světa…

Tomu se říká vyznání.

Přidáváš další perličku do tvé šperkovnice.

Zavoněla mi parádně.

človiček: Velký dík.

Yana: Ach, děkuji Vám. Zlo odchází s básní :)

kekebreke: V pořádku a děkuji za Váš čas :) Nemusíte se omlouvat za svůj názor :)

Leslie: já mám ráda jasmínový čaj, ale mám ho propojen s babičkou, která mi ho vařila

Yana : báseň se snaží zachytit moment vnitřního zlomu a spirituálního hledání, avšak celkový dojem na mě působí roztříštěně. Symbolika slz a zklamání je sice srozumitelná, ale text mi místy připadá příliš patetický a závěr, jakkoliv má evokovat vnitřní obnovu, postrádá pro mě dostatečné vyznění. Celkově se snažíš zachytit bolest a zklamání. Děkuji.

Čtu už poněkolikátý a je to nářez. Nevím, jestli pro to, že si tam projektuju to svoje... ale je napsaná skvěle. Až teď na několikátý čtení jsem to nějak skousla a sednul mi i ten závěr, který mi na první čtení drhnul a trochu vadil. Ale chápu ho.

Ten začátek, celá první půlka... je síla. Možná je to jen o "obyčejném" lhaní, ale já v tom vidím úplně jasně a děsivě popsanou emoční manipulaci, citový vyděračství. Čím dál víc. I ta extáze v jeho očích, protože ti nejhorší...ti z naší bolesti žijou. Z toho, že mají kontrolu a skrze hrané a naučené emoce tahají za nitky opravdových pocitů. Možná tam vidím úplně něco jiného, než jsi tam vepsala, ale dostala mě. Něčím mi připomněla moji Sílu soli. Díky, že jsem mohla číst.

Skvělá, skvělá..

Líbí...

Nedávno jsem s hrůzou zjistila, že jsem celý život slovu unylý přikládala špatný význam. Hrozně by mě zajímalo, jestli jsem jediná a jaký význam to má mít tady. :-) Seděly by oba, každý trochu jinak.

Jinak tomu vlastně dost rozumím. Závěr docela brutus, ale pocity chápu. Úplně nejvíc mě oslovila třetí strofa, která je psaná trochu jinak, než ty ostatní...

Rozhodně mi to celý stálo už aspoň za čtyři čtení.

LadyLoba: Yana: Vystihly jste to obě úplně nádherně... ani nevím, jestli se mi to podařilo dát do slov, nebo jestli jste to vyčetly někde mezi řádky... ale jsem moc ráda, že se to přeneslo. Piju si tu u toho svůj milovaný jasmínový čaj a říkám si, že to sice nejsou čerstvé jasmínové květy, ale že si tu vůni v různých formách možná můžu užívat celoročně... Děkuju oběma!

Yana: Děkuji moc Yani, že ji tahle vidíš.

človiček: Psavec: Některé věci je těžké pochopit... sama tápu a nechápu, proto asi ta řečnická otázka na začátku.

Díky oběma za čtení.

Homér : tohle není jen výlev, je to forma výpovědi. Je cítit, že slova tady nejsou vybírána pro krásu, ale pro pravdivost. A někdy je pravda ošklivá, bolavá, nesnadná. Ale pořád je to pravda. Hluboké pocity ztráty smyslu, frustrace nebo vzdoru — někdy i recese a ironie. Je mi líto, tak to na mne působí.