Sny když krásné vkráčí.
Měsíc se v tůni zračí.
Rty jen šepnou ze spánku pár slov.
Co schoulíse pod
křídla sov.
Měsíc se v tůni zračí.
Rty jen šepnou ze spánku pár slov.
Co schoulíse pod
křídla sov.
Ještě jsem se k ní vrátila, je fakt krásná a moc moc smutná, tak zvláštně laskavě smutná
Leslie: ano je to lidské a hlavně je to ta nejlepší cesta k úspěchu:-)nespěchat, netlačit na pilu prostě jen chtít a chtít a proto chci a chci a napsala jsem to tak:-)děkuji
Taky jsem se při čtení v závěru zadrhla. Ale pak mě vlastně pobavil, jakoby totiž popíral celé to předchozí uvědomění (nebo možná sebesnahu o zvolnění) a vracel se zpátky k tomu urputnému "chci a chci"... což je vlastně velmi lidské. :-)
LadyLoba: no nebylo:-) díky za reakci i za zamyšlení co se závěrem
Ten závěr mi nějak nesedí ... Já bych tam zkoušela napasovat ´proste jen flow´nebo něco tak, ale to už by nebylo tvé

