Ten, kdo nám cestu ukázal.

Jablko hříchu mnohé láká.

Škoda, že pravda není jedináček.

Dandy : úvaha o pravdě, lži a vůli člověka. Je to poezie, která osciluje mezi světlem a stínem, mezi hledáním a nebezpečím ztráty, skutečná podstata věcí - pravdivé. Díky.

Yana : jabloňové květy jako prorokové lásky, víla, která brání své srdce-je to krásná a poutavá metafora. Něžné, líbí, díky.

Ach ty múzy...nostalgická vzpomínka.

Já už ani nevím, kdo jsem v roce 2013 byla, natož štrachat po šuplíkách staré básně. Ale já přišla o vše, co jsem nedala sem, můj externí disk se záhadně "ztratil" v mém exdomově.

V Jazzdocku jsem byla na Kollerovi ta atmosféra mě nadchla, tak blízko těm jejichž hudbu mám tak ráda, ale v tvé básni mě nadchlo jak si to tam prožíval ty, začátek druhé sloky, třetí a čtvrtá, nádherný prožitek vepsaný do nezapomenutelné chvíle, a samozřejmě podbarveno hudbou a místem a dotyčnou, skvělé

Dandy: jsi zlatý, krásnými slovy jsi to okomentoval, děkuji

Býti vílou.
Psát krásná slova.
Kousnout do jablka poznání
lidských citů.
Vnímat prostou krásu květů.
Jejich vůni.
Je fajn.

Pripomina mi to píseň Kluk a strom od M. Černého

Pěkný

No :-) je to taková strašidelná pohádka napsal to Erben :-) a král se ve své lásce spletl a zamiloval se do stařeny:-) ale já jsem v básničce víla :-) a ten koho miluju není král a květy jabloní opravdu miluju a voní jako jako láska, děkuji

Hm, je to hezké, skoro pohádkové, jen se špatným koncem

Je mi to neskutečně blízké, hledám na obloze svojí hvězdu a vím že tam je, jen někdy v mracích se skrývá

Krásné obrazy a milé zamyšlení

Nenapsal to Božena Němcová - pohádku Jabloňová panna? Hmm. Pěkné. A myslím, že jabloň má ze všech stromů nejvoňavější květy. Na jaře k nim čichám jako blázen, neodolám.

Žádný komentář a mě to zaujalo

Hm a psané jako vyřčené už nevrátíme

Už aby ho ta černá vdova pořádně hryzla.

Veľmi pekné

Miňko: těší mě