Neu: No jo no, děkan.

LadyLoba: Nemít pocity, to musí bejt super. Kloš je hmyz. Vylišený...oddělený liniemi, čili vymapovaný. TOL...trees on other lands.

Nikdo nikoho nikdy nepochopí. A stejnak furt lidé tvoří další a další páry, budujou hnízda, staraj se o ptáčata, občas je tam i kukačka, ale což. Pak se hádaj, když někdo nechce dělat to, co mu určil ten druhý. Pak čučí na bednu a zdechnou. Nadějí je je jen další generace, která to zase posere po svém. Koloběh holt nemusí být vždy krásný. Super báseň Umouněnko.

Moc pěkné.

Já taky vím, že hloh je na srdce, dokonce i plody

Ahm ...jop

Nádherná ... Totálně mě to pohltilo

Mrazivé pěkná.

Dark Alchemist: Děkuji.

Market30: LadyLoba: Díky, ženy.

Mrazí z ní až sem… smutná, mrazivá, ale výborně napsaná, vyjádřeno to podstatné na pár řádcích.

Dandy: Děkuji.

Tohle je povedené..

Díky moc.

Zajímavé a je na tom něco pravdy. Myslím však, že jisté "zkrocení", které může muž učinit, je jen částečné. Je to hlavně práce toho "nezkroceného člověka" respektive jeho nezkrocených-nezpracovaných něco špatně zpracovaných emocí. A to je jeho práce a nikoho jiného. To jen takový můj postřeh, jak to vnímám. Třeba to někdo má zase trochu jinak a je to v pořádku. ;)

Pěkné moc pěkné.

Ano hloh i srdce léčí svazkem květů v čaji.

au, to jsem pocítila víc než jsem si myslela

Bezva.

Uhm ... líbání pod třešní už se blíží