Tusí fajn, hlavně ne studeným "potom" ....

V pohodě ... Dočetla jsem napoprvé takže to nebylo zlé ... nudné dlouhé věci nedočtu

Mlčeti Zlato : děkuji

Tak snad alespoň ti ptáci se rozezpívají.

To jsou ty záhady. Nevidět a vědět.

Krása a pomíjivost... Něžné.

puero : Tome, napsal si to krásně ! Díky.

Yana: To bych se v tom hrozně ztrácel, kolik by bylo básní :D a došly by brzo názvy :DD
Děkuji :)

Ellen: Jen co je pravda, občas je to jediný čas kdy aspoň na chvíli máme to co bychom si přáli

LadyLoba: Psavec: Když to na mě přijde tak je to délka :D zas se mi to nechce úplně nějak krátit...

Když jsem byl na šachtě, hluboko hluboko v zemi, zhasli světlo. Nebylo vidět lautr nic. Ani tu tmu. Bylo jen slyšet zvuky, hukot klimatizace, jak se tak odrážel od stěn a bednění. Bylo to jako v břiše, jako ve střevech. Kolem dokola jen uhlí a po krátkém čase člověk začal mít pocit, že se rozpustil a je součástí té temné hmoty kolem. Že ztratil svou dosavadní podobu, svůj tvar a barvu. Být v takové tmě dýl, asi bych se z toho dlouho vzpamatovával.

Zajímavý počin ve vodách psaneckých. Taková netradiční vlna na hladině. Mám rád, když je autor důsledný pokud jde o interpunkci a tak, prostě o styl. Jen se mi nedaří překousnout ten konec předposledního řádku. Není tam to "se" nějak navíc?

Je zajímavé, co motýli vlastně představují v básnickém světě a nejen tam. Křehkou a krásnou bytost, ozdobu světa.
Přitom housenky sežerou na co přijdou a efekt motýlích křídel je ve světě vědy známý katastrofický pojem. Jak blízko má krása ke zkáze! Co že to tedy chceš? Být motýlem?

Máte to vy umělci těžké.

To je smutné. Je náš úděl opravdu tak krutý?

Výstřel přímo na cíl.

Zármutek pomine, krásy světa zůstanou.

Yana: Díky moc.

Yana: diky za cteni

Pěkné a smutné.
Ptači zpěv potěší ale prožitky neodnese.