Orionka: děkuji moc!

Povedená, je v tom celý příběh.

Co není vidět, může být o to opravdovější, záleží na vnímání. Krásná.

Jsem láska, aspoň tak tomu rozumím.

Zajímavá představa v tom posledním verši. A moc pěkně popsaná atmosféra.

Všichni jsme zrnka, co někam letí, neví kam, a občas se potkají.

Brigita: Děkuji :-)

Dandy: Jo jo, jsou to mršky prchavý. Díky!

Ženy mají své zbraně.

Ten závěr je dost syrovej, Houmre. Nejdřív topěj pod námi a pak spálí i nás.
Fuu, dobrá poezie

Moc pěkné.
Víra .

Láska se vrací v drobných znameních,
v teplém čaji, v tichu mezi slovy,
v tom, že se ráno zvedneme o kousek výš
a věříme, že život znovu odpoví

To je dokonalý.

Naděje - to je obruč která nedovolí srdci aby puklo

iluze: Dandy: Brigita: díky vám všem za zastavení i milé slova

V rytmu líných taktů sluníčka :) moc se mi líbí a je to krásně ukončené.

Brigita: Dandy: Děkuji :)

Milé..."ob/třeli jsme se"...:-)

Pěkné a naprosto trefné.

Opravdu moc pěkná.

Když prut Tvůj zvadne i láska má zchladne. :-)