30.04.2011 - 23:47
4(2.)Báseň pro kritiku to však příliš není...je pro toho, komu stoprocentně patří....
30.04.2011 - 02:067(7.)co je krása,co láska?....snad jen pár slov,snad jen obrys postavy,věřím,že obojí.
30.04.2011 - 01:392(2.)naggi: Díkes. Dneska jsem přidal druhý díl - Matka
29.04.2011 - 23:0312(4.)Yasmin: Děkuju. :) Ostatně člověk vždycky jen popisuje svoje pocity tak, aby je předal v co možná nejnezkreslenější podobě.
29.04.2011 - 18:236(5.)Dobrý den
a hned s omluvou, že jsem se o písmenko překoukla, což odvedlo mou mysl jinam a dalo úvahám jiný smysl.
Děkuji za info o vanilkových doutnících, aspoň už vím kudy cesta nevede.:-)
Nechtěla jsem se nijak dotknout poznámkou o tom, kdy se užívá Ty, však jsem též psala, že to může být tak nebo tak (osoba citově blízká nebo Ten na nebesích), takže děkuji za objasnění, jak je to míněno. (Mimochodem jsem před nedávnem vznesla dotaz adresovaný všem ohledně této problematiky, a to nikoli proto, že bych sama nevěděla, jak to je, ale proto, že se mi při četbě básní zdálo, že je toho Ty jaksi nadužíváno. Krom toho soudím, že opodstatněné užívání spíš patří do textů z kategorie "víra-náboženství", jinak že to je jistě výrazem zdvořilosti, leč patřící spíš do dopisů. Ale budiž, může to být věc názoru, konec konců, mělo by to vyplynout z kontextu, není-liž pravda.)
Jak na mě celé dílo působí, jaký z něj mám pocit?
Působí na mne jako chaos, neukotvenost, a teď mi vyvstal takový obraz krajiny (spíš městské, takže ulice, asi dost široké, v níž se prohání dost silný vítr /zase:-)/ zvedá všechen ten nepořádek poházený na zemi a pohrává si s ním ve vzduchu, všechno to lítá, mění místo, vzniká podivná nikam nepatřící směs, ba dokonce ani to původní místo nebylo dost patřičné (protože nepořádek má být v koši), ale tohle je ještě horší... lidi tam nejsou. A jestli, tak je tam někde jeden sám, spíš tušený než zřetelně viděný. Pocit je to dost tristní.
Mimochodem správně: U mé statistiky vložených děl svítí stále nula. Vkládám svůj um do komentářů.:-)
a hned s omluvou, že jsem se o písmenko překoukla, což odvedlo mou mysl jinam a dalo úvahám jiný smysl.
Děkuji za info o vanilkových doutnících, aspoň už vím kudy cesta nevede.:-)
Nechtěla jsem se nijak dotknout poznámkou o tom, kdy se užívá Ty, však jsem též psala, že to může být tak nebo tak (osoba citově blízká nebo Ten na nebesích), takže děkuji za objasnění, jak je to míněno. (Mimochodem jsem před nedávnem vznesla dotaz adresovaný všem ohledně této problematiky, a to nikoli proto, že bych sama nevěděla, jak to je, ale proto, že se mi při četbě básní zdálo, že je toho Ty jaksi nadužíváno. Krom toho soudím, že opodstatněné užívání spíš patří do textů z kategorie "víra-náboženství", jinak že to je jistě výrazem zdvořilosti, leč patřící spíš do dopisů. Ale budiž, může to být věc názoru, konec konců, mělo by to vyplynout z kontextu, není-liž pravda.)
Jak na mě celé dílo působí, jaký z něj mám pocit?
Působí na mne jako chaos, neukotvenost, a teď mi vyvstal takový obraz krajiny (spíš městské, takže ulice, asi dost široké, v níž se prohání dost silný vítr /zase:-)/ zvedá všechen ten nepořádek poházený na zemi a pohrává si s ním ve vzduchu, všechno to lítá, mění místo, vzniká podivná nikam nepatřící směs, ba dokonce ani to původní místo nebylo dost patřičné (protože nepořádek má být v koši), ale tohle je ještě horší... lidi tam nejsou. A jestli, tak je tam někde jeden sám, spíš tušený než zřetelně viděný. Pocit je to dost tristní.
Mimochodem správně: U mé statistiky vložených děl svítí stále nula. Vkládám svůj um do komentářů.:-)
29.04.2011 - 18:135(5.)No, ta římská písmena by čtenářům pomohla. rozhodně je tam dejte. Nevadí, že báseň vznikla spontánně. Já třeba měl báseň, kterou jsem taky napsal spontánně a nechtěl ji upravovat. Ale pak se ukázalo, že čtenáři ji ne a ne pobrat. A když jsem ji rozdělil na dvě, hned to pomohlo.
29.04.2011 - 18:003(2.)Eliška Vobrubová: Ďakujem za reakciu, ale esej už je odovzdaná. Mal som na písanie asi tak 2 hodiny. Kamarátka bola spokojná a akú známku dostala sa jej ešte opýtam.
