No a jen to pokračuje v myšlence, kterou jsem možná nevysvětlil přesně.....jsou přístupy k poezii, které jsou různé. Mnohý mladý se tady snaží vyniknout, někdo si tady honí svoje komplexy ze života rádoby dokonalým psaním... a možná máte i pravdu, ve svých kritikách... to už je otázka pohledu. Tohle je prostě generační střet názorů. Je mi jasný, že mnohým se již ježí chlupy.... tohle mám doma taky.... mladou o své pravdě přesvědčenou krev..... a taky jí nic nevyčítám...... jen jim předkládám celou šíři aspektů dané situace.
A pak se mnohdy dočkám....... onoho, ale to jsem netušil.... když to bereš takhle.....
Jsem rád poučen, ale tak jako je některý život o slovech a ne o životě... tak jsou básně ne o slovech, ale o životě....
A to jestli jsou slova klišoidní... jsou autorům fuk. Když si sem zajde ulevit od života a trochu pookřát..... nejde sem vyučovat poezii. A už vůbec ne hádat se s mladšíma. Já jen vyslovuji svůj názor. někteří si řeknou...... neser dědku.... a mají na to právo.... taky se pamatuji ..... a někteří si řeknou..... jo - takhle jsi to myslel. A jsou zase o krok blíž. (nebo dál - jak je libo)

Zvláštně smutnokrásná, zapadá do podzimních dnů...

Pokud je to především erotická lyrika, mohou být klidní i ti zastánci nedoknutelnosti vyznání lásky. Protože pak by se jednalo o vyznání nesouladu v oblasti erotiky. A ta slova o duši a srdci? Proč ne. Láska není nic jiného, než souznění a prozumění a empatie. Harmonie. A vše, co tu harmonii narušuje, negativně ovlivňuje stav duše. Ale přesto mi v té básni něco chybí. Nebo něco překáží. To, o čem psal jayjay. Není z tvých slov dost jasné, jestli je hráč opravdu tak hluchý, nebo lhostejný k nápovědě. Jsou přání, která vyslyšet předpokládá značnou míru fantazie. A nemusejí to být zrovna důtky a policejní náramky zdobící postel. Ta míra nespokojenosti (ženy-básnického subjektu) vyjádřená ve třetí sloce pramení z čeho? Z lhostejnosti hráče nebo ze sebestředného předpokladu, že hráč má mít dost fantazie, zatímco ona pasivně očekává jeho prozření?

Ne všechno se musí za každou cenu rýmovat...

Reaguji na Gabkina, ne na autorku :-)
Poezie je přece jenom jedna, nemůžeme ji soudit podle věku autora! Možná právě starší mají tu výhodu, že to prožili tak a tak a právě proto mají mít nadhled a měli by vědět, jak to podat a popřemýšlet řádně o tom, aby to nebylo klišé.
Eventuálně - být nám - mladším, vzorem...
Kritikou stojím za Tual.

gabkin: O slovech je jen málo básní, ale všechny jsou ze slov stavěny. Ale jinak souhlasím. Některé kritiky vyznívají spíš jako útok.

equin: Jo, někdy i komentář může být parádní miniaturou. Po tomhle opusu to něco takového chtělo.

TualKraplak: já to nikam dotáhnout nechci jen sem si dělala prdel .....nemusíte se vyžívat v tý buzeraci ostatních...

Smutné.. Ale člověk musí vždycky zvážit, kdy se vyplatí se pro někoho tak trápit... I když člověk si asi neporučí, což? Jinak dobře řečeno - výrazy pěkně hrají . A tedy ryzáky jsem odhalil, možná i proto, že mám slabost pro zrzky :))

Hmm smutný "happy ending"... Řekl bych, že se mi to líbí, ale to není to správné vyjádření pocitu... Má to rozhodně něco do sebe a člověk v tom (jen částečně přeci jen) najde i sebe.

Trochu z jiného soudku... Připomnělo mi to, jak jsem tuhle ráno zvládnul zabloudit v Praze ne při plném vědomí a snad hodinu jsem se motal ztemnělými ulicema, aniž bych narazil na jediného živáčka... fuj

díky za komentáře..:-)

tebe tebe nebe tebe nebe
...tebe to tam neruší? nic? au ;)

Protestuji! Vzduch v Ostravě je normální, jako všude jinde. Tuhle jsem se vracel ze školy na nádraží Ostrava Střed, když mi kus vzduchu spadl do oka. Neviděl jsem nic. Natož ten vzduch.

gabkin: Souhlasím. Je to spíš výkřik. Ani mne to neuráží.

sorry, ale...bože to je děs, za co?

Tak začínám mít dojem, že až teď rozumím té větě s LOUDÍM.
Ve smyslu: přeji si, snažím se ti napovídat, uvnitř sebe samé tiše i loudím, ale ........ To by se mi docela líbilo. Možná jsem byl tedy nedůvtipný.

Pak by možná mohlo následovat:

Bolí mě každý tvůj dotek.
Dotek na mé duši.
Tak intenzivní a přitom lhostejný.

Ty prsty bych vyhodil, protože je to možná poněkud zavádějící.
Aby bylo jasné, že je to jiná hra, než ve 4. sloce. :-) Pokud to ale není celé právě na to téma. A pokud by tomu tak bylo, bylo by to dost zašifrované s tou duší a srdcem.
A tu třetí bych vypustil. Beze zbytku a beze stopy.

tak tady je to ukázkový případ.
kritika dílka je možná i dobrá, i když trochu se nepotkává se zařazením autora ve rubrice... trochu kritiky snesu.....
tohle je to, co se mnou mnohý probíral.... že psanci jsou server mladých..... a bůh je mi svědkem, že jim jejich divokost a vitalitu vůbec nezávidím...... jen by mohli trošku ohleduplněji tančit....a nevrážet do ostatních.
Protože až budou v letech takovýchto autorů... pochopí, že některé básně nejsou o slovech..... ale o životě a význam mají především pro pisatele a pak pro ty, který takovým dílkům již rozumí.

tak se vrátím zpět, i když jsem si říkal..... dlabej na to.....
o báseň dál jsem pranýřoval slovo -seru- a tady, jak jsem se vyjádřil se to tímto slovem doslova zelená..... jenže tady je to slovo obrazem zoufalství, neštěstí duše, která když prostě trpí.... si nebere servítky a - sere na bontón - . To je rozdíl mezi tímto dílkem a dílkem o kliknutí dál.
Neříkám, že se mně tohle dílko líbí, ale je upřímné a na nic si nehraje.

četl jsem báseň před touto... tam se to slovem -sere- doslova zelená, ale tady je to v anotaci opravdu zdařilé upoutání......
.... ža to tak ladí s předloženým dílkem, něžnost sama......až si člověk říká jistě, čtrnáctiletá dívka má velmi bohatý slovník.... jenže vám děvčata nedochází... že drsnou mluvou.... se z vás něco ztrácí.. něco, pro co vznikají básně.....
takže přeji hodně zdaru, klidně si autorko podotkni .... aby jsi se neposral... dědku!...... a .....až zas bude v duši teskno a papír bude se slzami vpíjet i žal tvůj samoty...... si na otázku.... co dělám špatně?
klidně odpověz....... hraju někoho jiného.

hm, ale jo