Ach jo. Více jak dva roky už to trvá a ještě si spoustu let počkám na chvíli, kdy ihned po probuzení otevřu oči a uvidím jako dřív. A bez antidepresiv! Trpělivostí a cvičením. Toliko k mému žalostnému zdravotnímu stavu. Můžu si to remcání dovolit, protože nepředpokládám, že tady to dílo zůstane dlouho. Je to kvůli ,,tomu gramatice". Je ,,strašnej".

Souhlasím s TualKraplak.. Až na ten konec se mi líbí.. :)

TualKraplak: i tak díky =) příště snad budu míň troskoidnější =)

Chronoss: a naštěstí už za mnou ;) zbylo z toho jen pár výlevů jako tenhle..

děkuji jayjayi, jsem rád, když to někoho zaujme...

lidus: jednou.... :)

Vrátíš se? :-)

Musím říct, že teprve až ve světle toho vysvětlení to pochopil taky puero. Ne do každé básně se dá vcítit, Tual, ne do každé se dá vcítit správně. Někdy to odradí.

ach

Mně přijde dost hloupé vysvětlovat význam básní, ale dobře.
Je to o dvou lidech, ona vnímá něco, on též - on je ten tučně !
A ze začátku je nad věcí, kašle na vztah a končí to tak, že "vítězí" ona ..... ona celou tu dobu zachraňuje vztah, on to vzdal a když to rozlouskne ona, on pochopí, že je sám - nezměnila bych ani rtěnku - / nezměnila bych kvůli tobě ani rtěnku / , diví se, stýská se mu, uvědomění !!! To tučně napsané, tak si přečti jen to tučně - létáš - je hlavou v oblacích, není ve vztahu, chodí za holkama, chce je, a dál se to stupňuje, pochopil, že něco podělala, tak se omlouvá - slibuje, že už bude hodnej, sliby chyby - pere se s tím, nezvládá to, víš - pochopil, že ho ona opustí , stýská se ti- konec.Je těžké někomu něco vysvětlovat, když v sobě nemá to cítění. Jak už jsem řekla stokrát - básně se nevysvětlují, buď je cítíš nebo ne.

tak tady by mě opravdu zajímal podrobný rozbor dílka.
tady jsem zcela mimo mísu. tohle je myšlenka autorky zakletá do nějakých slov...... a poezie? když porovnám dílka, která jsou knižně vydána.... od různých autorů...... tam to poetično cítím.... tady vidím pouze psaný text.
a jak jsem zvyklý říkat svůj názor..... měnícím typem písma se snažícím se o nahrazení umění slov.

až po rozkoš v obálce je pěkná, pak už ne. Konec je hrozný

TualKraplak: Děkuji.)

plná,krásná ...

Homére ! tohle je naprostá bomba, je to přesně, jak píše Verun, máš na to psát ..... ale nech to tak, to není ničí problém, než jejich, jestli tě někdo má problémy číst, ani ti nevím, jak to popsat, protože tady mi došla slova, to je tak krásné ! Mám ji vytištěnou a čtu ji pořád dokola. Myslím, že tě svět bude potřebovat. Má to cenu !

gabkin: Hmm, no jo, pak tomu teda celkem nerozumím. Snad u všech lidí, kteří jsou zde, se předpokládá, že je zajímá reakce druhých - nejlépe kritická.
Proč by si sem tedy člověk chodil jen tak "odfrknout", kdyby ho to nezajímalo. To je snad lepší, si "odfrknout" někde do deníčku, nebo do blogu, kde bude mít okruh lidí, kteří ho za to pochválí, případně se pochválím sám.
Pokud by totiž napsala klišoidní báseň některá mladičká básnířka všichni o ní řeknou, že je naivní...
Jestli jsem reagovala špatným směrem, omlouvám se.

sakrýšš to je smutný :(

už název je perfektní, ta je jedna z nejlepších, co jsem od tebe kdy četla, jestli ti smím ještě tykat, Homére...

Kamínky hozené do vody. Tak působí TomTexTovi verše nazvané Podzimní.

Strohá, až haikovitá forma dává čtenáři prostor pro vlastní dotváření básnické představy, ale zároveň je zcela vypovídající a plná, nenechává mne v nejistotě, nebloudím v mlhách. Vše důležité je řečeno, zbytek, byť třeba uchvacují, už nestojí básníkovi za pozornost. Hledí přímo k jádru, k neobalené skutečnosti.
Jeho verše připomínají kamínky sebrané na podzimní procházce, tak jako vy sbíráte kaštany na panáčky či listy na vylisování.
Podzimní témata jako smrt, melancholie, pomíjení či žal jsou bytostně prožívána, nejsou však nijak přehnaně vyzdvihována či ostentativně prezentována.

Nelze si nevšimnou formálních nedostatků, jako je neúmyslná arytmie či gramatická chyba. A nejde také říci, že se jedná o poezii originální, co se týče použití obrazů, metafor, témat.

Symboly jako déšť, okna, černá versus bílá, dým, náhrobní kámen jsou vskutku mírně klišovité. Ale nenechte se zmást mými slovy. To, jak s těmito symboly nakládá T., se klišovitosti ani v nejmenším nepřibližuje. Je to tím, že je staví do neobvyklých poloh a souvislostí, přistupuje k nim jako plnovýznamovým spojením, jejichž funkce je básníkovi známá.

T. navrací slovům jako jsou šeď, déšť, smrt jejich význam, ba co víc posouvá jej svou poezií, vyjadřuje se k němu.

Je radost číst zdánlivě samozřejmé spojení "přitom nikdo neví / co znamená smrt" či pro mne stále nerozluštěné a přitom známě znějící dvojverší "ticho drtí kosti / konec nevinnosti".

Osobní vklad a stručnost umožňují TomTexTově poezii zapůsobit neobyčejně ostře a pronikavě. V jeho básních nejsou klišé a povrchnost, což je třeba vyzdvihnout – zvláště na tomto serveru.

Pořád se k ní musím vracet..
Až teď mi došlo, jak krásné je slovo "pukla"..
Je toho v ní tolik..
Chm..