Skořápky

nádherně napsané....;-)....takový příjemný pocit ve mě zanechala

Krásné.

slnečnica: Miluju slunečnice ^^ a děkuju. :)

LUKiO: Děkuju mockrát, budu se zuby nehty snažit té laťce i v budoucnu dostát. :)

a spolkne tě, jako malinu...úžasné je to, celé
[ nasadila sis tady vysoko laťku :) ]

páči sa mi, naozaj. často sa cítim menšia ako mravec, skutočne maličká.

Díky, šikulko!

puero: Je. Člověk sám o sobě může být velký, jeho myšlenky, nápady, povaha z něj mohou udělat vskutku velikána. Ale když se srovná s tím, co tady zbyde i jeho odchodu, znamená všechno, ale ve skutečnosti sklíčené skoronic. Na jednu rybu je oceán velký, moc velký. Obří. :)

ARA: haha ^^ žádná ignorace a zamlčování se nekoná, pokud se někdo zeptá, ráda vysvětlím. I když zrovna Tobě nemusím, protože jsi pochopil správně. Ta báseň je o bezstarostném dítku, které může usínat s lehkým srdcem, protože To, To všechno, co se děje venku, se ho ještě netýká a někdo (já) se ho snaží ochránit. Než přijde ten správný čas otevřít oči a... vstoupit. :)

Líbí, ale musím se přiznat, že jsem nepochopil:šlapeš si na víčka. Je tak ospalá?
Pro ty, kteří mají pocit, že psanec je takový lumen, že nikomu nemusí vysvětlovat smysl (ani tomu, koho ten smysl zajímá), tak pro ty mám jen toto doporučení: Nepraskněte pýchou!

Jak je člověk prťavý, co? (Pěkné)