Tak to je.
A bude hůř

Brýlemi mámení si vybíráme padnoucí náhubky a ještě si u toho chrochtáme.

zlatý starý časy punkových vzdorů...zrovna tuhle jsem si vzpomněl na svůj kožený kabát po tátovi, který jsem si pošil stříbrnými řetízky a strašil báby v sámošce svým hustým čírem :D

kde to asi všechno je?

Mlčeti Zlato: to mě mrzí...

Martin Patřičný: Ta báje už existuje. Nechtěl jsem ji přepisovat. O Orfeovi to prostě není.

Jako bych to prožil, cítím tu očistnou svěžest pro zjitřelou duši. Moc krásná báseň.

Hej, léto, věčně zlaté léto, kéž se vrátíš knám...Maryla Rodovicz

aniž bych chtěl posuzovat, uvítal bych možná, snad? větší sdělnost - Orfeus se chtěl znovu vrátit, ale už to nešlo - neměl se otáčet...

Gora: Děkuji

Lidi postupně blbnou - reklama, tupé nekonečné sračky v televizi, ale je lepší, dívat se na to opačně, je plno věcí krásných a když právě o nich budem mluvit co nejvíc, nezbyde prostor pro ty nedobré.

Pokud je to jednou, nemusí to přece znamenat nic moc...

Senzace...

Variace na převozníka řeky z posmrtné říše?
Kdysi jsem taky o Charónovi něco napsala...

Kdysi byl v módě gin s tonikem:-)

Čerstvý vzduch udělá dobře duši i tělu.
Ještě by se dalo upravit např. Tak sáhnout si na duhu, přirozenější by bylo: Sáhnout si tak na duhu...

zaseja: To jsem rád. Sám to prožívám a vypadá to jako definitiva...

Mlčeti Zlato: vím...není to popis stavu dnes, spíš vzpomínka na minulost, možná ještě spíš taková úvaha na to téma...básnické zpracování ;))

koiška: Psavec: Díky moc, za čtení.

Chlast neléčí, když nechce a když je všechno posraný. Vím o čem píšeš.

A v dešti není vidět pláč.
Moc pěkná.