Na vlnách PSP

NA VLNÁCH PSP



Pád Hindenburgu v bouři bez váhy

Lehké jako smyčka balónku z nějž psík povstal

Bylo mi tenkrát líto zkázy germánského majestátu

Dech beroucího rozuzlení Židovské otázky

Teď však bouře a vzdor geometrického mámení

Krystalizuje v morku kostí mých

A náhle mě drtí zvláštním prvočíslem

Však náhle smyčka krutá povolila a já dýchám

Vůni nedotčené flóry a fauny výparů naftalenu

Když se táhnu loukami jak stračeny v neolitu

Záhy opět skomírám žízní půlenou himalájskou solí

Záhy mordován jsem ukrutnou křečí

Při stěhování kulis commedie del arte

Tam kde čtyřboký hranol vonných silic mě pořezal

Jako pietní stánek tesáky nejapných fórů

Jako sirky jež roztočily kolo evoluce

Jako chorál divokých kališníků s křížem svedl boj

Však díky Japoncům pryč je utrpení šestileté války

Nyní kdy drásá se pero z kapes Hirohita

A zchátralé kosti civilizace započali houstnout

Započaly houstnout jako inkoust v ságách odvěkých

Spokojeně započalo zpívat i koleno titánské oceli

Jež pěnilo radostí jako lodička ve vaně

Jako chromozomy jež tančí valčík

V monogamní lásce keltské pověsti

V neochvějné lásce k Esmeraldě

Jež vdechla Tibaltovi život do ostří meče

Jež vdechla kel žití trámům chýše

Jako záhněda jež ve smaragd se mění

Jako vrtkavé kolo oráčova syna

Jež rány zanícené slavně zahojí po malomocenství

Jako kameny Hadriánovy stěny po nájezdech

Jako Arkansaský sen ve věštecké kouli

Jako selátko sající mléko staré bachyně

Jako křišťál leskne se z brokátu vestička

Umrlých jež o dušičkách hodují v kryptách

Jako straky opylují lesk rubínů vykvetlých

Jako strnulost z níž vstává bleskosvod

Jako trojzubec za výfuky Yamahy

Jako smutek konejšen v objetí pohřbu

Jako obrázek Nilu na reliéfu plochém

Modlím se k bohu Re k záři všech stínů

Modlím se k technikám jež postavily pyramidy

Modlím se ke snům afrického dědictví

Přísahám svou krví teď křičím jako makak

Teď chráněn štítem pravdy a kopulemi věží

Teď moudrý jsem jak Thébský král

Na střechách lesku křepelčích peří

Bojuji v Indianapolis proti bezpráví

Jako vojenský pluk zní můj krok

Krok proti tyranii monarchy

Krok pro nespoutanost pohanské víry

Krok pro stát se svobodou nachovou

Krok klapající klapkami xylofonu

Já budu kráčet na svou čest

A poté zapijeme svou výhru

V lánech smrti boha spánku

Jež roztrhá bezpráví do loží

Na něž ulehneme statečnou únavou

Pak zapalme doutník nových pořádků

Propusťme zločince ze žalářů

Neboť oni samy jsou našimi spojenci

Buď silná Evropo dýchej na věčné časy

Až po divočinu gabonských pobřeží

Kde domorodé kmeny pluli v oblacích pohostinných

Před tím než je potkala dystopie bělochů

Však holdujme vínu holdujme vítězství

Na strop nebe pozvedněme nachový erb

Přitulme se k sobě líbejme břicha rodiček

I ty erby nachových růží

I ty lustry nebeské

Výjme luční kvítí statečného lidu

Aby neroztál rampouch naší kuráže

Aby na měsíc nevyli vlci temných hřbetů

Aby hyeny nekradli nám úlovek

Aby vesla poháněla osmiveslici

Neodolatelných šmouh v ponoru

Pátravých duší kroniky Dalimila

Hordy svatozáří v labyrintu světa

Ryjme kaligramy do památních desek

Tajnou metaforu umístěme uhlopříčně

Tesejme sochy ohnivého tance

Bořme břímě biskupských brlohů

A polovičku husích per monoteismu

Jimiž teď píšeme stať nové epochy

Epochy bez podzemních krys stinných

Frašku historie jejich zahoďme na smetiště

Teď čas je radovat se z nového letopočtu

Který zrodil se z činnosti činelů lidských dlaní

Z kladiv jež rozbila otěže starých pořádků

Pro ně připijme číšemi okřídlenými

Pro ně pohřběme do jámy vše staré

Pro ně prach sypejme na dno oceánu

A zbytek odpalme raketou

Jejíž kráter vkročí do map

Radioaktivních spárů smrťáka starých hochů

Berme stehýnka trhejme maso

Květákový mozeček přikusujme k tomu

A poté na světelných kobercích plujme dál

Počestně jako britské konzervy fazolí

Jež se klaní svému stvořiteli

Jež se chvějí v trhavině skal

Jak vlivní jež se chvějící před zákonem

Však odmítněme formy společenské

Však zahoďme masky dubových kůr

Však odplivněme trpkost mořských řas

Občas možná bojácní buďme vždyť to je lidské přeci

Jindy však zahasme žár úzkosti odvahou

Však smeťme zákony ze stolu

Ty hloupé demagogické tlachy

Však odstiňme karcinogenní konvence

A na svět se dívejme jako kacíř tehdy

Nic hodné býti není překážkou

Nikdo z nás není pouhým knoflíkem flanelové košile

Nikdo z nás neumrzne v davu mrazu

Nikdo z nás nebude odcizen jak splín z kapesníku

Všichni tneme totem vlastní pouti

Teď oka neste do budoucna buďte svými