Zlatá iluze

Místo všech otazníků
bolí mě smutky
a stýskám stýskání.
Asi jsem za čarou.
Věčné bloudění
ve své vypolstrované cele
z bezpečných polštářů samoty.
Není to lidské
krvácet lásku
někomu na nohy.
Tequilu v pupíku
skořici na srdci
a pomerančová budu
všude, kde budeš chtít.
Zas blouzním
i bez úplňku
a za zavřenýma očima
se ze tmy
na mě sápeš ty.
Snad do rána přejdeš
ty iluze zrádná.
Doufám, že navěky.