Zas

báseň z nočního panťáku...
 Severak
 18.02.2013
 básně/ostatní
5
1901 (18)
0
zas noční vlaky vozí mě po světě
zas lidem u trati koukám do oken
zas lampy u silnic stouply si do řady
zas slunce zapadlo, zas skončil další den

dřevo, kov, plastové desky na stěnách
zkroutily se tak během doby
a občas bzučí tu duch v zářivkách
člověk by něco chtěl, ale neví co by

až jednou uslyšíš vodu růst
a až uvidíš trávu po nebi plynout
zastav se jen tak na náspu
svojí zastávku nemůžeš minout

Ze sbírky: Poezii nedělám
 13.03.2013 00:11
 Zamila
Příjemně se čte :-) Pěkná ... :-)
 05.03.2013 21:11
 Severak
kmotrov: správně! V panťáku je boží klid. Kolik já tam toho napsal a vymyslel. Teď teda jezdim autobusem, to tak pohodlné není.
 05.03.2013 18:49
 kmotrov
Jak já bych rád jezdil z práce vlakem. Mít čas do odjezdu na jedno pivo v nádražní putice...
Rád jezdím panťákem a vnímám to podobně jako ty, sednout si sám vychutnat tu svobodu, sledovat film za oknem a poslouchat duchy uvnitř.
Vlastně je to meditace.
Tvoje báseň mi ji připomněla, takže dík.
 04.03.2013 22:27
 Severak
kmotrov: originálnější jde jen opravdu těžko když se člověk vrací posledním spojem z arbeitu :-)
 03.03.2013 17:09
 kmotrov
Z většiny se mi to libí, ale ne vše:
např.
...zas noční vlaky vozí mě po světě
zas lidem u trati koukám do oken
zas lampy u silnic stouply si do řady...
To je supr, hlavně ty lampy jak si stouply do řady.

...zas slunce zapadlo, zas skončil další den...
Škoda, že tě nenapadlo něco originálnějšího.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.