Nespavost

Já to řeknu tak jak to cítím, upřímně... v půlce básně jsem si říkala, že tvé předešlé mi přišly takové svěžejší, emotivnější, nebo tak (vím, volím asi blbá slova), ale zase ten konec to dobře uzavřel, je to originální a působí to fajn.
A na druhé přečtení byla lepší. Celkově samozřejmě úroveň vysoká. Ale je mi taky blbé ti to pořád psát. Ale tvá tvorba se mi líbí.

...

Určitě. Bílá místa jsou nositelem významu (jako v Pythonu ozval se programátor ve mě) a tak mají určitě i vliv na čtení. Je však na každém čtenáři jaký...

Severak: Nemám žádný čtený záznam... ono to ani není určeno k přednesu, byť zvuková stránka je pro vnímání textu důležitá.

To odsazování se nečte jako pomlky.

Nejprve si řekněme, že verš není útvar grafický, nýbrž rytmický. No a já vytvářím určité autonomní významové fragmenty (menší než verš nebo půlverš) s určitou rytmickou organizací, která dle potřeby mění spád čtení... tomu se říká sémantizace rytmu. Grafické členění pomáhá vnímat onu autonomii a trochu ruší řádkové členění veršů, čímž umožňuje variabilitu napojování významů do vyšších celků... tak trochu jsem rozvinul to, co je v tradičním verši funkcí přesahu.

Stačí takhle... alespoň jako námět k přemýšlení?

To odsazování se čte jak? To jsou pomlky?

Máš nějakou se zvukem (čtenou)?