Celičkou přečetla až do konce. Hezká ze života. Děkuji.

Dandy: Občas přichází zvaná - nezvaná, vítaná - nevítaná. Občas zůstane...

gajda: Nebýt netu asi bych zůstal v utajení. Snaha o knihu je velmi úmorná a na to jsem nedůsledný.

Líbí

Zajimavá .
Prožil jsem ten dotek ale byla tam mlha.

Přiznej, není cosi krutě poetického a uspokojivého na dozvucích zamilovanosti? Ta krásná trýzeň, to chybějící růžovoučké přeslazené cosi, co čím trpčeji chutná, tím intenzivněji se za ním smutní? A jak to tak pomalu, příšerně pomalu bledne, a chladne, potřeba to navěky uchovat ve verších roste a roste... Hmm.

Je cosi znepokojivého v tom, když si člověk uvědomí, že tenhle typ básní přestal dávno psát. Že jakoby přestal vnímat zamilovanost, že je kdesi jinde. Nejlepší básničky o lásce píšou ti, kteří prožívají rozchody a odloučení a milostné krize. Tedy pokud jde o téma. O pocitovou složku. Styl, to je něco jiného. Styl se teprve rozvíjí. Nadhled na rým typu doma-kóma, sen-den,... musí přijít jaksi sám. Piš, jen piš. Leckomu se to možná líbit nebude, je to jako plout na papírové lodičce tenkou skalnatou průrvou. Kdo se neutopí, naučí se psát Básně jako básník. Jen o lásce psát upřímně je stále těžší a těžší.

Jé, to se mi líbí. Kolikrát si říkám, jaké tisíce úžasných básní se nikdy nedostaly na veřejnost, protože neexistoval internet a lidi četli jen ty básníky, kteří investovali a nechali si vydat sbírku, zatímco doma si do šuplíku do sešitku psal literární skvosty kdekterý zamilovaný student, nebo uvědomělá pokojská. Básnická sláva je nespravedlivá.

Kdyby byly cesty jen rovné, byla by to tragédie, ale ony se kroutí a tak šance ještě nějaká je. Tam někde.

Pěkné, plastické a poetické psaní. Umím si to představit i jako milostný dopis.

V jednoduchosti je krása

Líbí se mi.

Inkoust vášně, bezva.

Pochmurná báseňka.

Dandy: Díky moc. Kameny rozhodně už vyprávějí :)

Slapy inspirují i po letech.

Hledač 01: děkuju

Zajimavá líbí.
Kameny by mohly vyprávět.
Možná,?

"stát jako model verzi příští, co tobogánem času sviští", tak tyhle verše to katapultujou do všehomíra..

zaseja: jj.. myslím, že to vystihuje spíš toho Londona..

Trochublázen: Ano, a držet je v rukou a čichat k papíru...

Neu: To jsem ráda, díky moc :)