|
Možná se vrací mé staré já, možná docela nové.
 15.05.2024 2 363(6) 0 |
Na stolku kelímek s kávou, slunce nad hlavou a sluchátka do uší. Jedu, už v tom zase jedu. V té kráse všedního dne a jeho malých radostí. A stesk po těch, co tu nejsou mi vhání do očí slzy. Stírám je jen ze zvyku. Chci je.
Linky kolejnic a řádky pražců, malé břízky a kamení. No není to skvělý!
Co bude, až zůstaneme sami? Smrtelnost mě leká.
Starý pár na protější sedačce si čte o cenách energií a opuštěné nádražní budovy, které už nikdo nepotřebuje.
Bílé koláče bezových květů, zas je tu plnokrevné jaro.
Za živa být mrtvý a bez bolesti, nebo brečet ve vlaku a chytat do dlaní zlaté slunce?
Linky kolejnic a řádky pražců, malé břízky a kamení. No není to skvělý!
Co bude, až zůstaneme sami? Smrtelnost mě leká.
Starý pár na protější sedačce si čte o cenách energií a opuštěné nádražní budovy, které už nikdo nepotřebuje.
Bílé koláče bezových květů, zas je tu plnokrevné jaro.
Za živa být mrtvý a bez bolesti, nebo brečet ve vlaku a chytat do dlaní zlaté slunce?
21.05.2024 - 21:17
Probuzení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zahrada
Předchozí dílo autora : Jarní den
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mrzout [15], Anti_Gray [12], JitkaJ [11], lakomec [11], evfka [7], frodikova [3], stargazer [3], MonteChristo [3]» řekli o sobě
Severak řekl o Meluzina :Její povídku „Loď s odřeným bokem“ si nechám přečíst na svatbě místo proslovu.
