Morfeus: No.. mam to tady kvuli sobe, ne kvuli ostatnim, coz? Takze to, co ti prijde desive? Whatever :) ja motýly miluju, jako dite, me deda bral na výstavy .. a kdyz zemrel, zacal k nam litat motýl. Takze k tomu takto. Proto to dite s motylem, na levém oku.
pedvo: Nechci to psat s diakritikou, na pocitaci nejsem, nepracuju, ani nemam :) a asi se mi to dobre cte i s carkama, nebo bez nich. :)
Ano, ta úprava a ty chyby jsou děsný. Mne se mi rozum :) Teď odbočím, ale ta fotka v profilu je pro mne děsivá. Motýl na levým oku dítěte? Tady něco nehraje :(
Takhle se to nedá pořádně přečíst. Jaké doplňování? Prostě celé opsat, nejlépe na počítači, aby tam ta diakritika byla. Vždyť to vypadá (a možná právem), že si své práce nevážíš. A přitom jinak je to docela dobré. Ahoj.
Orionka: Nepřijde mi to vůbec nemístné a máš určitě pravdu, souhlasím s tím, že pořád žijeme v té lepší části světa. Ale o tom ta báseň úplně není. Okrajově se dotýká toho, že i naše “civilizované způsoby” mají své mouchy, a zrovna soudy obzvlášť. Ta témata, ve kterých jsme zaostali spíš kdesi na východě, v básni nerozebírám, ale když už jsme v tom - za mě to je určitě trestní právo především v případech domácího a sexualizovaného násilí, a také opatrovnické soudy, především v kontextu jejich nekonzistence, kdy v podstatě záleží na štěstí, kdo zrovna daný případ posuzuje, což by tak za me určitě být nemělo. S tím jde také ruku v ruce téma povinného vzdělávání soudců, které by bylo tolik potřebné, a další… když si třeba člověk přečte pár rozsudků nebo poslechne názory lidí, kvůli kterým jsme neratifikovali Istanbulskou úmluvu, vypovídá to o lecčem a dle mě rozhodně o tom, že naše “civilizovaná společnost” má rozhodně na čem pracovat.
Díky moc za zastávku, podnětný komentář a těší mě, že se ti báseň líbila.
Díky moc za zastávku, podnětný komentář a těší mě, že se ti báseň líbila.
Psavec: Morfeus: Děkuji za nahlédnutí..

