 |
 07.01.2018
34, muž, Pardubice |
________________________________________________________________
________________________________________________________________
_____ A největšího mezi hříchy ______________________________________
_____ prosím Tě zbav mne totiž pýchy. ________________________________
________________________________________________________________
_____ Ivan Martin Jirous ____________________________________________
________________________________________________________________
Ano, nejlepší literárně tvůrčí období už mám za sebou.
A ano, i jakékoli jiné dobré literárně tvůrčí období už mám také za sebou.
No nic. Díky, že mě i tak čtete nebo na mě omylem klikáte. Vážím si toho.
________________________________________________________________
_____ A největšího mezi hříchy ______________________________________
_____ prosím Tě zbav mne totiž pýchy. ________________________________
________________________________________________________________
_____ Ivan Martin Jirous ____________________________________________
________________________________________________________________
Ano, nejlepší literárně tvůrčí období už mám za sebou.
A ano, i jakékoli jiné dobré literárně tvůrčí období už mám také za sebou.
No nic. Díky, že mě i tak čtete nebo na mě omylem klikáte. Vážím si toho.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
doňa Isabela Mendéz [18], Puck [18], brigitka [17], Fialka [16], danda [15], E.l.s.n.k.a [15], Sonett0 [14], moriendi [13], junekre [12], tlachapoud [11], blokar [2], Tony [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
