Svět nemá slzy rád ...

Měla jsem mít den pro sebe,
Začal tím, že jsem po dlouhé době
Opravdu spala vic než jen chvilku
A pak to přišlo
Meltdown ADHáDí mámy
Chvíle kdy nemá sílu
Být ta statečná
Když jsem totálně Down
A zranitelná
A všechny sračky se vyvalí
Z pomyslních šupliků hlavy
Všechny ty hlodavce pochybností
O sobě
Že nejsem dost dobrá
Nebo naopak jinde jsem až moc
Je mi blbě
A neumím si říct o pomoc

Access Consciousness říkají, že na této planetě jsou tři druhy: hunanoidi, lidé a techies.
Humanoidi vždy soudí sami sebe. Vždycky vědí, že jsou špatní a vždy vědí, že oni jsou problém.
Lidé nemají ten úhel pohledu. Lidé vždy soudí všechny ostatní. A lidé vědí, že mají pravdu a vy se mýlíte.
Techies řeknou, co potřebují, aby dostali, co chtějí. Jejich cílem je zničit planetu. Techies chtějí zničit každý náznak možnosti.

Jsou chvíle, kdy bych si přála být spíše člověk, než humanoid. Z mého úhlu pohledu je moje máma člověk. Přesto, že mě má hodně moc ráda, nerozumí mi. Myslím, že nikdy mi úplně nerozuměla. I tak jsme si navzájem darem.
Mám ráda, když vypráví, že jeden z nej momentů jejího života bylo, když plavala v moři při západu slunce a se mnou v bříšku ...
---
Nejvíc se smějeme na věcech a vtipech, které de facto bolí.
A i když si to již vic uvědomuji, něž dřív. Nevím zda bych dovedla fungovat bez těch vtipků.

Svět nemá slzy rád, ještě tě vysmeje ..
V životě vyhrává jenom ten, kdo se usměje..