Pro mého dědečka, který zemřel na rakovinu...

Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(

Přišla zcela náhle... Ten okamžik, kdy je skutečně možné se odpoutat úplně od všeho a být v harmonii se svým nitrem, nikoli s tím, co se od nás očekává...

Poležel jsem si dva týdny v nemocnici.

Kdyby Bůh existoval, nebral by si k sobě skvělý lidi.. In memorian R.V.

o mase bez masa.

I to patří k životu...

diky vsem, co byli a sou se mnou. a me drahe pritelkyni veronice z liter.cz za inspiraci k nazvu.

Původně jsem se snažila sesmolit něco pro soutěž městské knihovny.. nakonec jsem ale seznala, že je to na soutěžní dílo moc pochmurné, a tak to letí sem :)

nerada píšu anotace...

.. byla to noc, kdy padaly hvězdy.. lidé nadšeně otáčeli hlavu k nebi a sdíleli své pocity a já.. držela jsem ji za ruku, dokud neusnula..

Potkali jste někdy svého anděla v tramvaji? Tady v Praze se to stává běžně:) Básnička s hodně kostrbatým obrázkem...O andělu...