Psí hvězdička

Yana: Děkuji. Ta naše holčička měla zdraví nalomené už delší dobu, náš veterinář jí dokonce "odepsal" už o rok dříve. A přesto s námi ještě takhle dlouho byla. Byla to naše bojovnice, která nás prostě nemínila opouštět... To nejtěžší už mám za sebou, ale chybí mi. Děkuji.

naprosto chápu jsou to už 3. roky co jsme po těžkém boji museli nechat utratit psa, dodnes se ale nad jejím hrobeček zastavím a popláču si. A tvoje básnička mě taky dojala. Taky mě to tenkrát inspirovalo.

človiček:
Děkuji. Ještě chvíli potřebuju truchlit. I když vím, že už jí je dobře, chybí mi její blízkost, milující oči i huňatá hříva. :-(
Ještě máme jednu, ta se ještě drží. Jsem za to ráda, ale každý odchod je rána, ať už máš jednoho psa nebo třeba deset.
Zvažujeme jít ještě do štěněte. Takže třeba si na jaře domů přivezeme nového chlupáče.

Psavec:
Nejen na Sirius. Vidím ji úplně všude, kam se podívám. Je jí plný dům. Tolik vzpomínek, tolik maličkostí, které se mi vrylo za ty roky do paměti. Svým způsobem je tu stále se mnou, jen ji už nemůžu pohladit. :-(

Dickens:
Děkuji. Byla to úžasnej pes. Užili jsme si s ní dost, byla velice silná osobnost. Ale neskutečně nás všechny milovala a celé ty roky nás byla připravena chránit před čímkoliv a kýmkoliv. A i když poslední rok a půl už měla dost špatnou diagnózu, předčila všechna očekávání a stále s námi byla. Takovou měla vůli, byla to bojovnice. Nikdy na ni nezapomenu.

Mlčeti Zlato: Ginnare:
Držím se, vždycky. Jako jediná z rodiny jsem byla doma a hlídala oba naše psy. pro Dolinku už to byly poslední dny a já jen čekala, který bude ten poslední... Udělala jsem s ní poslední výlet a pomohla jí do jejího ráje... Už jí je dobře. Jen ta bolest zatím neutichá, chybí mi. Byla to jedinečná, milující bytost. Myslím, že jí ještě pár děl věnuju. Znám spostu lidí, co za moc nestojí a co zklamali (a klidně i kvůli malichernostem). Ale pes je pes, jeho láska je ryzí a věčná. Vždy vás bude mít rád a brát takový, jací jste... moc mi chybí. :-(

Co pes, to desetileti,jejich jména vymezují náš růst.Náš vztah se postupně prohlubuje.Jejich památku jde uctít vždy jen dalším mezníkem v podobě spojenectví s dalším čumákem v kombinaci s hltavě upnutým zrakem k Vám,psímu bohu či bohyni.Truchlit jen do uložení pod zem.Poslední pohlazení,utřít rozmazaný oči a opět poskytnout sobě průvodce...jinak samozřejmě upřímnou soustrast.Kdysi mě to dávalo hodně zabrat.

Jak se podíváš na Sirius, taK si vzpomeneš.

.... jo, asi to chtelo neco napsat. Cokoliv, vzpominku, podekovani ....

Tak už nebuď smutná. Vypadá to, že s tebou měla krásnej a šťastnej život. To je skvělý.

Krutý je světaběh. Ach jo.

Tvá bolest mě mrzí. Drž se!