Nebojte se, ještě žiju:o) ... Je to jedna z mých starších ...
přidáno 30.10.2007
hodnoceno 6
čteno 2560(18)
posláno 0
Umírám...

Umírám
a ty to nevíš...
Křičím
a ty mně neslyšíš...
Utíkám
a ty se divíš...

Kolik dnů mi zbývá jen,
než rozloučím se s tímto světem?

Noc je stejná jako den...
Všechno je to zlý sen...
V něm roste stromu kmen...
uhodí blesk, a pak jen sten...

Oči otevírám
i když ty už spíš...
Ruce svírám
i když ty to nevidíš...
Hlasy slýchám
i když ty v záhrobí nevěříš...

Kolik dnů mi zbývá jen,
než rozloučím se s tímto světem?

Život je méně podoben ráji...
V rodném i cizím kraji...
Naději vzali, co za to dají...
Smečka zvěře líté hříchy své tají...

Padám
a ty mne nechytáš...
Poklekám
a ty mne nezvedáš...
Plakám
a ty mi nenasloucháš...

Kolik dnů mi zbývá jen,
než rozloučím se s tímto světem?

Orkán se z dálky blíží...
A slepí k nebi vzhlíží...
Tíha mé duše mně tíží...
Smrt se již ke mně plíží...


přidáno 07.03.2016 - 19:41
Eleanthir: Ano, stále ještě jsem tu. Ne, dnes už tak dekadentní naštěstí nejsem. :-) Dnes už jsem veselejší tvor. ;-)
přidáno 07.03.2016 - 19:36
Nikytu: Tak vidíš, přežila jsi.. :-D Pořád vidíš svět tak černě?
přidáno 02.03.2016 - 22:40
korálek: Naštěstí jsi tu a já jsme za to ráda. :-)
přidáno 02.03.2016 - 22:13
wow, jakoby mi mluvila z duše, přesně to jsem prožívala...
přidáno 14.04.2010 - 19:52
Vesele jen vesele život musíš brát ...
přidáno 30.10.2007 - 21:07
Tak mě napadá, že život je vlastně celý umírání... tak proč si to umírání nenamalovat v nějakých veselejších barvách ?? ;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Umírám... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vzpomínky (Memories)
Předchozí dílo autora : Elegie, vzkaz nespravedlnosti

» nováčci
Multichar, Brigita, KarelVrba
» narozeniny
Sparrow [17], Pett [11], CapT.Mayuri [10], Anastazie.maler [7], muska [1]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming