|
Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!
|
|
Jsem tady, Bože. A kde jsi ty?
|
|
je o nevěře
|
|
...co lítaj v tobě a ve mně taky...
|
|
a přesto se tak urputně držíme svého JÁ ...
|
|
...
|
|
hudba je víc. hudba je ticho. hudba je dotek. hudba jsi ty.
|
|
Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.
|