jako...

Sasanka: Tak to jsem rád! Tohle je taky inspirativní. Dokud to nesmažu v mobilu ve fotkách, bude ten odkaz funkční. https://photos.app.goo.gl/YA6FDXAwEJedyoeL8
Vzpomeneš si na známé pořekadlo? ;-)

shane: pěkně tě to inspirovalo, ráda čtu tvoje komentáře ;)

jo_: I má cesta je dlážděna urnovými háji, v každém je i trocha mého popela, vždy s trochu jiným složením a po každém vzkříšení mi v hlavě zní: Dál, musíš jít dál! Třeba po kolenou nebo jako had, hlavu zkrvavenou, jenom ne to vzdát...

shane: přeci ti největší umělci tvořili v té největší rozervanosti, z nesilnějších emocí vznikají nejsilnější díla... když tak prostě jenom ses, tak ses... ale k tvorbě je dobrá vášeň, žár a prostě hořet, až téměř shořet... a pak povstát jako Fénix a hořet znova a znova... jinak by to byla nuda :-)

jo_: Tak tyhle byly opravdu čerstvé, vzniklé obratem. Ale povšimni si, že spouštěčem, inspirací a jakousi osnovou bylo to, co jsem četl, čím jsem se naladil. Rozdíl je v tom, že já se snažím nasměrovat to pozitivním směrem, vložit do toho naději na lepší konec. Pokud tě to potěšilo, vlilo trochu víry do žil, co víc si přát? Přitom i já jsem občas tak nějak vyhořelý, ale vždycky lze nalézt něco hezkého, byť malého, pro co stojí za to jít dál...

shane: ach shane, baví mě tvoje verše a moc!

Zoufalý výkřik do ticha,
to starý den již odchází,
nový se vstoupit ostýchá
i když jej půlnoc provází...

Noc hoří černým plamenem,
jejž rosa v trávě nezhasî,
hýčkáme touhu v srdci svém,
vášnivě se nám ohlásí...

Opojný zrodil se v nás cit,
věk žádnou roli nehraje,
jen spolu spojit se a být
na cestě rovnou do ráje!

A jenom déšť teď šepotá
stakatem kapek studených:
Láska je smysl života!
Nepusťte štěstí z rukou svých...

Kdo nedostal,nerozdá
však s nůší slídí
po pokladu.

Gorwor: ;-) díky

Trochu skřípe se mi zdá, ale celkově fajn :)