|
|
Ach ti muži
dnes v zástupech
kupují nám květiny
My přitom
chceme po nich
jenom jediný
Chceme k nim vzhlížet
taky trochu romantiky
chcem muže silné
žádné vzlyky
My samostatné
v téhle době
chcem pravé muže
hodné sobě
Chcem ve vás cítit oporu
a taky trochu humoru
a hlavně polibky a pohlazení
o to o vše nebýt ochuzeny
Vzmužte se naši mužové
pak prožijete chvíle medové
dnes v zástupech
kupují nám květiny
My přitom
chceme po nich
jenom jediný
Chceme k nim vzhlížet
taky trochu romantiky
chcem muže silné
žádné vzlyky
My samostatné
v téhle době
chcem pravé muže
hodné sobě
Chcem ve vás cítit oporu
a taky trochu humoru
a hlavně polibky a pohlazení
o to o vše nebýt ochuzeny
Vzmužte se naši mužové
pak prožijete chvíle medové
Moc krásně napsáno, přesně tak to chceme, je oni ne a ne to pochopit. A dát ty naše sny do krásných veršů se ti podařilo.
Miňko: no:-) to byl účel, a myslím, že tak jedině to mezi ženou a mužem funguje, prostě nechceme tak málo, ale zas ne tak moc, dík
LadyLoba: možná ne, určitě to tak nechtějí holky co mají rády holky, ale neznám ženy které vzhlížejí ke slabochům a které nejsou rády když je chlap pohladí, dík :-)
Dandy: dík a ano souhlasím s rozdělením ženských a mužských rolí, jen tak se skvěle doplňujeme
Ellen
Pěkné Souzním :)
Amo kytka může přijit i jen tak.
Každá vyjimečnos zaslouži obdiv.
Žena nebo muž.,ten umí to a ten zas tohle.
Každá vyjimečnos zaslouži obdiv.
Žena nebo muž.,ten umí to a ten zas tohle.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
8. březen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tóny
Předchozí dílo autora : Když už neumím psát básně
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

