Umíte prohrávat? Hrdina tohoto příběhu prohrávat neuměl...

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Krátká povídka o školství, nespokojených rodičích a nadšených učitelích, a hlavně o třídních schůzkách, ze kterých je nakonec stejně vždycky hon na čarodějnice.

Jsem z Pluta, on z Marsu, máme to k sobě daleko, proto si radši najdu Venušanku.. K té je to ještě dál.. :3

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku? Tato povídka však v žádném případě není návodem k použití pro další zamilované...

Tohle je čistá fikce. ;-) aneb když vás obviňuje vlastní literární postava

Povídka nejen o jednom pracovním dnu hlavní hrdinky....

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

Ze šuplíku, kdy mi psaní ještě jakž takž šlo. :D

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

Povídka pojatá pouze v přímé řeči. Na obsah povídky zapomeňte. Důležité je, jak se dokážete orientovat v textu bez průvodního slova. A právě v tom je ta krása..

Hm, inspirováno jedním i druhým, nikoliv třicátým třetím. A berte to, jak chcete. Tajným zdrojem myšlenek byl Seppälä

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

O Halině Pawlowské, nástrahách časné sexuální výchovy a přednostech poskytování první pomoci.

Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...

...a nebo už nikdy?

Kdykoliv jsem odolala pokušení, bylo mi krásně, ale kdykoliv jsem mu podlehla ...

Tato povídka je sice trochu delší, ale věřím, že udrží pozornost čtenářů a dočtou ji až do konce...

O tom, jak člověk poznává sám sebe. Budu ráda, když si to přečtete a zanecháte koment