Ztráty a nálezy?

„Promiň, ale myslím, že bychom…. Vím, že sem vůl, ty seš pro mě moc dobrá. Hodná a… čistá a...taková… já ti nechci zkazit život. Už se …nebudeme se už vídat,“ řekl Patrik s očima přilepenýma k pravidelným žulovým čtvercům, které zdobily náměstí. Křečovitě jsem svírala lavičku a před očima nechala jachtu svých snů přeměnit na Titanik. Za týden jsem pak vyplakala celý Severní ledový oceán s pocitem, že musím umřít. Večer jsem roztrhala všechny fotky, smazala jeho cédéčka, rozbila jeho dárky. Znáte to, první láska. Kurva jedna.

„ Ano…ano…je v tom jiná, nešpehuje, nepodezřívá, nevolá mi do práce a nevyptává se!! Nechápeš to? S tebou se dusím…prostě…chci to skončit a basta,“ z Davidových očí se nedalo vyčíst nic jiného než chlad. Vždycky, když se rozčiluje, srandovně našpulí pusu a pravou tváří mu projede nehezký tik ( Už ho takhle viděla jeho nová láska? A líbil se jí?) Pokrčila jsem rameny, to se holt někdy stává. Prostě lidé se sejdou a zase se rozejdou. Znáte to, druhá láska. Ta jediná a pravá. Kurva jedna.

Do třetice všeho dobrého, do třetice všeho zlého. Setkání, které je osudové. Kouká na tebe, ty koukáš na něj a máš pocit, že tenhle okamžik trvá dny, roky, měsíce, věčnost. Že vesmír konečně zaklepal na dveře a vklouzl do tebe a tvoří tvojí součást, jako by to bylo odjakživa. Přesně tenhle okamžik se snažím protáhnout na věky. Jenže i vesmír má svoje ale(a černou díru – svoji duši). „Víš, moje bývalá…jo, přesně tahle...čeká dítě a …je moje. Musím se postarat…nepodvedl jsem tě, jak to můžeš říct?! Nelžu…No bylo to jenom jednou, jedinkrát, opil jsem se a …. Věděl jsem, že to pochopíš, jsi moje holka ( Akorát žít budu s jinou),“ Honza mě nešetřil. Neviděl důvod. Popravě řečeno, ani já ho neviděla. Jízda na doraz s prázdnou nádrží. Láska číslo tři. Kurva jedna.

Počtvrté to vyjde, dám si pozor, půjdu do toho s rozumem, žádné plýtvání citů, jsem dospělá a snad jsem i dospěla, žádné pubertální vytáčky, žádné růžové brýle. Žádná bolest
( HAHA)!!
„ Nebudeme se dále stýkat. Protože….prostě na mě nemáš…Chci jít dál a ty… mi stojíš v cestě. Užili jsme si a to ti musí stačit,“ Nic necítím. Proč taky ?! Jsem to já, kdo odchází. Jsem láska číslo čtyři. Kurva jedna.

A pak se nadechnu. Po dlouhé době. Konečně.