Čím déle zkoumám záhadný fenomén jménem ŽENA, tím více zjišťuji, jak málo o něm vím a množina všech těch neprobádaných oblastí dramaticky roste kvadratickou řadou...;o)

Toulal jsem se sám večerní Plzní a myslel na někoho, kdo pro mne stále moc znamená, když tu mne napadla tahle něžná básnička! Hned jsem ji té milé osůbce poslal jako SMS a později i e-mailem do Plzeňského deníku do rubriky "čtenář - reportér ". Tam spíše jen tak z legrace, ale oni ji 19.1. 2007 skutečně otiskli i s několika pochvalnými slovy! Snad se bude líbit i vám...

Chtěli byste se dotknout prsty nahého těla svých snů. A je dobře, že to chcete.

"Raz ťa tu nájdem a spadnem z nôh a budem mať pocit, aký má len Boh." :)) Pavol Habera

Takový malý úlet ranní, /ještě víčka mi lepil sen!/, do mobilu hned naťukaný, než múzu mou vyplašil den...

Lidské touhy jsou různé, ale vždycky krásné!

Prosím o názory

Dlouho jsem chtěl vytvořit něco lehce načichlého latinou. Nevím, jestli to klaplo, každopádně jsem u toho zjistil, že roubovat slova na hudbu je mnohem zapeklitější, než roubovat hudbu na slova :-)

A tohle zas vzniklo, když jsem četl báseň s poetickým a výstižným jménem "Krásná"od jiné skvělé autorky z literu, skrývající se pod nickem "lampička!" Jak málo stačí k inspiraci!...

jen pro dva

Jen takové drobné snění...

No co...

Fantazie je krásná věc! Když už mám dost nanicovaté zimy, klidně se vrátím doprostřed žhavého léta... Osvěžující déšť zahladil zemi rány, mé srdce otvírá tajemnou branku svou, a touha po rtech Tvých zas, Lásko má, mne mámí, chci opět sevřít Tě v toužící náruč mou!

V tejto verzii bola napokon prednesená na obrade, v sobotu, 6.9.2014.

Láska je naše slunko zlaté, které nám září na cestu a v Tobě, děvče boubelaté, snad nalézám svou nevěstu...