rovněž povídky/symbolické

z připravované novely Konec lesa, žánr této části je předmluva nebo upoutávka

Na motivy skutečné události, u které jsem byl jako zasahující hasič.

Posadila se naproti mě, také za plexisklo, akorát proti směru jízdy...

Další poklad ze šuplíku - nedopsaná road movie odehrávající se za velkého sucha. Asi ji nedopíšu, protože už nevím, jak to mělo skončit.

Co že to člověk vlastně k životu potřebuje? Lásku, pivo a wifi zdarma?

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

Ačkoli tahle povídka není nikterak dlouhá, chtěla jsem jí zachytit pár momentů ze života...

Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

Hypoglykémie je jako alkoholové opojení.. "A co milujete na chlastu?" "Ten mír a pohodu, když ležíte ožralý na zemi..." (jsem diabetička už nějakej patek, tak proto...)

Tak zase něco trošku z jiného soudku, aby si snad lidé nemysleli, že píšu jenom volné verše...

Tomu, kterého miluji..

Je to krátká povídka o nečem, co pravděpodobně postihlo každého z nás - o depresi. Omluvte prosím gramatické chyby.

Věřte mi, každý by se jednou měl podívat na záchytku. Je to zkušenost k nezaplacení. Próza na pokračování..

Ani tak moc to nebylo pro vás, jako pro ten vítr, co mi funěl do ucha:)