Zdeněk a Jitka zažili přerod zrady ve vzájemné pochopení a rozpadlého heterosexuálního vztahu v poklidné přátelství. A zvládli to v jednom telefonním rozhovoru. (Povídka ve formě scénáře, na rozhraní realismu a naturalismu.)
přidáno 30.11.2015
hodnoceno 4
čteno 374(12)
posláno 0
Jitka (19 let, maturita) volá Zdeňkovi (32 let, Ing.).

ZDENĚK: Haló?

JITKA: Ahoj, Zdeňku. Mám se dobře. Ta práce docela vydělává.

ZDENĚK: To jo, je slušně placená.

JITKA: A přitom mě docela baví. Využiji v ní svoje zkušenosti z hlídání dětí.

ZDENĚK: Takže to není hrozná nuda?

JITKA: Pro mě ani ne. Ale samozřejmě každého baví něco jiného.

ZDENĚK: A co baví nejvíc tebe? Dělat podrazy člověku, který ti pomáhá, a pak od něho nakonec odejít?

JITKA: Já jsem udělala nějaký podraz? Jaký?

ZDENĚK: Hele, já to s tebou nechci řešit. Sáhni si do svědomí, jak ses ke mně zachovala.

JITKA: (Zamyslí se.) Já to vidím tak, že jsem s tebou chodila, vařila ti večeře, chodili jsme na procházky, získávala jsem u tebe životní zkušenosti, ale nevyhovovalo mi to a nedovedla jsem si představit, že by to tak pokračovalo, tak jsem se rozhodla, že s tím skončím. A ještě jsem ti pak poslala ten návod, co jsi marně sháněl. A i když jste potřebovali navařit na tu velkou akci, tak jsem se docela snažila. Nevidím nic nečestného, co bych udělala. Dokonce i tu vrtačku, co jsi mi dal, jsem ti chtěla vrátit.

ZDENĚK: A co jsi tedy od našeho vztahu čekala, že ho hned musíš bezdůvodně skončit?

JITKA: Však jsem váhala. Nevěděla jsem, jak žiješ, a tak jsem se rozhodla to vyzkoušet. Určitě je chyba i na mé straně, nějak jsem se s tím nedokázala vyrovnat.

ZDENĚK: Hlavně si ani nevážíš toho, co jsem pro tebe udělal! Co by za to kdokoliv jiný tady dal...

JITKA: (Něco si uvědomí.) Aha. Teď mě docela mrzí, že jsi do toho vložil tolik úsilí a asi od toho hodně očekával. Já jsem to brala úplně jinak.

ZDENĚK: No, teď už je to jedno.

ZDENĚK: Neříkám, že je chyba jen na tvojí straně. Já tě taky do toho nutil, ale já to prostě potřebuji a myslel jsem si, že to myslíš vážně a chceš se mnou žít.

JITKA: Já jsem nevěděla, co to obnáší. Kdybych to věděla, nechodila bych s tebou.

ZDENĚK: Rozejít se jen kvůli sexu mi přišlo dost pod pás. Zvlášť, když ho teď většina heter mít nebude, protože všichni heterci jsou nalepení na porno nebo počítače a je hrozně těžký je od nich dostat. Mně to trvalo šest let, než jsem se zase odhodlal, a ty jsi to mohla mít hned...

JITKA: (smutně:) Opravdu mě to mrzí. Kéž bys to se mnou předem probral. Nebo jsem se o to měla víc zajímat já. Alespoň zjistit, jaké jsou možnosti antikoncepce. Byla jsem hrozně bezstarostná a netušila jsem, že to pro tebe tolik znamená.

ZDENĚK: Proto jsem už s nikým nechtěl chodit, protože to dopadne vždycky stejně, ale tobě jsem věřil.

JITKA: (v dobré vůli:) Slibuji, že v nejbližší době nebudu mít dítě.

ZDENĚK: No, tím bys mě právě naštvala, když už jsme ten styk měli.

Jitka mlčí.

ZDENĚK: Hele, už to hoď za hlavu. Co se stalo, to se stalo. Já už ti nic nevyčítám. Máš svůj život a já to respektuji. Jen jsem si to chtěl všechno ujasnit a popovídat si o tom.

JITKA: Děkuji. Budu se snažit se z toho poučit.

ZDENĚK: Vzalo mě to dost, protože jsem už dlouho sám, tvůj život ti neberu a měla jsi ode mě různé věci jako třeba tu vrtačku. Ale to ti v tu chvíli nedošlo, viď?

JITKA: Nedošlo. Já jsem to brala prostě tak, že s tebou chodím na procházky a hlavně se o tebe starám.

ZDENĚK: Jestli sis myslela, že jsi můj sluha, tak to mě mrzí. Tak jsem to nemyslel. Já jsem jen chtěl někomu zpříjemnit život, aby nemusel jen vydělávat a stresovat se a aby měl i jiné zážitky, kterých sám těžko dosáhne.

JITKA: (Usměje se.) Však třeba ta skříň na míru mi život velice zpříjemnila. A materiál a řemeslníka jsi mi sehnal ty. Takže tohoto cíle jsi dosáhl, i když asi jinak, než sis představoval. Bez tebe bych takovou nikdy nesehnala a jsem ti za to vděčná! Ale o takové věci jako porno, sex a děti prostě nestojím.

ZDENĚK: Porno pochopím, ale sex a děti ti vadí proč?

JITKA: (Zamyslí se.) Protože je to něco, co se nedá vzít zpět a člověku to úplně změní život. Mám určitou navyklou představu o životě, kterou nechci moc měnit.

ZDENĚK: Chápu.

JITKA: Děkuji.

ZDENĚK: Jinak, když budeš potřebovat s něčím pomoct, tak určitě zavolej.

JITKA: (Usměje se.) Dobře.

JITKA: A když budeš potřebovat sehnat nějakou knihu, zavolej zase ty mně. Neříkám, že se na to hned vrhnu, ale určitě bychom se nějak domluvili.

ZDENĚK: Dobře.

JITKA: Měj se krásně. Na shledanou.

ZDENĚK: Na shledanou.

Jitka zavěsí.



Náměty pro komentáře

- Četla se vám povídka v této podobě dobře?

- Připadá vám chování postav autentické?

- Plyne podle vás z povídky nějaké poučení do života?

- Jak na vás Zdeněk a Jitka působí a jaký na ně, jejich chování a postoje máte názor? V čem se podle vás každý z nich mýlí?

- Vítám jakoukoliv věcnou kritiku.


přidáno 11.12.2015 - 20:23
Amelie M.: Myslím, že jsi to velmi pěkně popsala a (obrazně řečeno) "otevřela mi oči". :-) Děkuji. Asi byla chyba očekávat od takové povídky, že by z ní mohlo plynout ponaučení pro druhé, když s jejím tématem nemám osobní ani zprostředkovanou zkušenost.

S tvým názorem na Zdeňkovo "tlačení" souhlasím. Také se mi takový přístup nelíbí. A také myslím, že by bylo fajn, kdyby se lidé uměli takto rozumně chovat. (To byl vlastně asi hlavní motiv, který mě k napsání a uveřejnění této povídky vedl.)
přidáno 11.12.2015 - 20:09
Severak: Děkuji za komentář. Když teď nad tím přemýšlím, máš pravdu, že se Zdeněk a Jitka v povídce chovají velice racionálně. Překvapuje mě, že to tak reální lidé vůbec nedělávají (což prozrazuje moji nezkušenost v této oblasti).

Asexualita je jistě zajímavý jev, ale připadá mi, že v současné společnosti je také rozšířená ještě egodystonní sexuální orientace https://cs.wikipedia.org/wiki/Egodystonn%C3%AD_sexu%C3%A1ln%C3%A
D_orientace),
která by také stála za prozkoumání. Společenský výskyt asexuálního chování totiž nemusí přesně korelovat s psychologickou asexualitou (stejně jako společenský výskyt homosexuálního chování nemusí přesně odpovídat jeho biologickému zastoupení).
přidáno 11.12.2015 - 16:26
v pohodě, četlo se mi to dobře

stejně jako severakovi, mi chování postav přijde zvláštní a nedůvěryhodné.. působí to na mě velmi škrobeně, nereálně.. pochybuji, že se někdo ovládá natolik, aby dovedl vést po emočně vypjatém zážitku podobně "rozumný" hovor.. možná bych to ještě věřila někomu staršímu, ale rozhodně ne devatenáctileté holce.. u zdenka se mi nelíbí takové to tlačení do pozice "já jsem ti něco dal a také za to něco čekám".. čímž vlastně zodpovídám další otázku..

poučení? nevím :-) upřímně, vzhledem k tomu, že mi jejich chování nepřipadá reálné, tak asi ne.. snad jen, že by bylo fajn, kdyby se lidi takhle uměli ovládat, přiznat si své chyby, přijímat názory druhého, otevřeně komunikovat..
přidáno 11.12.2015 - 15:58
- Četla se vám povídka v této podobě dobře?

Ano (v podstatě je to struktura divadelní hry).

- Připadá vám chování postav autentické?

Ne. Takové věci jako rozchody jsou dost emotivní záležitosti. Lidi se hádají, když se jich druhý na něco zeptá tak mlčí nebo se urazí... Oproti tomu postavy této povídky jednají přísně racionálně, což je pravý opak toho, co dělají reální lidé.

---

Jinak domnívám se, že Jitka z této povídky může být asexuál. To je mimochodem velice zajímavý a prozkoumání hodný jev.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zrada a pochopení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nedobrý angličtin II
Předchozí dílo autora : Průzkum úsvitu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku