Tentokrát trocha sociopatie a železniční přejezd. (Na zátiší s lavičkou není vhodné roční období.)

Peklo se zdálo snesitelnější. A mrdání bylo o citu.

Teď už jen zbývá začít Svobodně dejchat Svobodně myslet Svobodně mrdat.

Stejně nikdy nevím co mám těm babám psát, zvláště když vypadají jako dokonalost sama. Ty musíš být, ale neuvěřitelná kráva, když s takovým ksichtem máš za potřebí opruzovat seznamky. Co?

Navazuje na: Dneska by to nemělo smysl šéfe

o tom čeho se bojí a kdo nás před tím ochrání

příběh ze života osamocené ženy

Napsáno pro Fuck cancer. Osobní příběh. Velmi osobní.

Lidi jsou jenom pijavice, parazitující na moji jedinečnosti. Death

Když se chcete v klidu něco naučit - nechoďte na kolejích do kuchyňky.

Nehledejte mě v tom. Stejně bych řekla, že jakákoliv podobnost se skutečností je čistě náhodná a jedná se jen o výplod vaší fantazie. Ale přeci jen... Možná malé rozloučení, možná vysvětlení... Kdo ví.

Nemůžu do práce odejít, aníž bych si ho nevyhonil, to bych pak koukal na každou babu se zájmem a chtíčem a zas bych chtěl opíchat všechny hubený devetenáctky pod sluncem. První kolo je super, ani ne za dvě minuty otírám ruku do ponožky pohozený vedle postele.

je to kravina

Krátká povídka z víkendového workshopu tvůrčího psaní. Základ je pravdivý, ale na začátku byla jenom náhodně vyposlechnutá konverzace.

Život je nudná rutina a asi ani umírání nebude žádná sranda.

Možná se vám to někdy stalo :-D

Už mě přestalo bavit zvát slečny na večere a jim podobné akce s nejistím koncem, kde jsem se jen koukal, jak si plní svoje bachory za moje prachy