|
navždy
|
|
...možná jen zpověď, snad odpuštění...někdo by řekl zoufalství...a nebo taky jen bezduchý blábol
|
|
...kdy tě odhalí, na louce bez květu, plné kamenů, slisovaných do dlouhé kostky.
|
|
Zamilovaná.......chtivá.......snivá......snad prominete.....
|
|
Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)
|
|
Úkol na loňský literární seminář.. Byla zábava to psát a když jsem to teď, skoro po roce, vytáhla ze složky, tak nějak mně to navnadilo, že se musím podělit...
|
|
Jen brát a brát a brát... to by chtěl každý, ale co takhle dát?
|
|
...tahle vznikla kdysi moc a moc dávno na jednom nádraží .....
|
|
... lidová ... ;-)
|
|
Po každém dešti stoupá z lesů pára...
|
|
....ty má v očích občas každý z nás .....
|
|
šachy, šachy, i takové jsou šachy...
|
|
Tato povídka je napsána částečně na námět jedné z autorek na tomto webu a doufám, že pro mnohé čtenáře bude ponaučením...
|
|
Byly mraky a neviděla jsem Měsíc, který zmizel...
|
|
vím, že je to trošičku....jak bych řekla, uvidíte sami, ale jde o to něco v tom vyjádřit...pokusit se...vím, jsem marný pokušitel a zkoušitel...:)
|
|
Četl jsem jednu krásnou báseň plnou citu, a ač v ní touha nakonec vyhasla, nebýt jí, neprobudilo by to ve mně již dávno zapomenuté vzpomínky a city a nevznikly by ani tyhle verše. Ta autorka je i zde mezi námi a sama jistě ví, že mluvím o ní! Ani nevím, zda má tu báseň i tady! Bylo to takové něžné smutné dílko, tak jsem se pokusil vytvořit k tomu veseleji laděný protějšek! Nevím, zda se to bude líbit i vám, jí to tenkrát potěšilo, zmírnilo chmurné myšlenky a o to vlastně šlo především...I ona mi pak mnohokrát oplatila stejně, když jsem to byl já, kým cloumal splín!
|
|
...
|
|
.........
|