Tak tuhle báseň jsem zplodila snad ve svých 16-ti. Někdy je fajn, oprášit vzpomínky a staré křivdy z bezpečí zahojené budoucnosti :-)
přidáno 09.03.2008
hodnoceno 2
čteno 946(9)
posláno 0
Pro Tebe

Víš, já chtěla být Julie.
A tys dal mi roli její kamarádky.
Mám prý být pěkná fůrie
a působit lidem v srdcích zmatky.

Vezmu teda tuhle roli.
Snad při ní naučím se hrát.
Naučím se sypat rány solí,
tak jak to máš rád.

Víš, učím se rychle.
Z anděla je kat.
Ze srdce jen z ledu krychle.
Nechci už dávat, chci jen brát.

Vše cítit jen tak na půl.
A možná ještě míň.
Těla nabodávám na kůl.
Má duše, jak prázdná černá síň.

Víš, občas si tak říkám,
možná měla bych ti děkovat.
A pak tiše do polštáře vzlykám,
že chtěla bych zas milovat.

Tak jako dřív, tak jako kdysi,
než prošla jsem tvou roční školou.
Tehdy, kdy dojatá i nad dopisy,
láska byla mou něžnou celou.

Víš, měl bys dostat metál.
Za tvé učitelské vlohy
Když naučíš i to, o co nikdo nestál.
(A nebo něco lepšího..)
..své práce plody ..

přidáno 15.03.2008 - 03:13
jo je to pravda, souhlas s prostějankem
přidáno 11.03.2008 - 10:14
myslím, že na 16 let je to dost dobrý... a zatraceně pravdivý

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pohled zpět : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Má knížko
Předchozí dílo autora : Buď mým dejavu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku