|
Tahle povídka v žádném případě není návodem k použití pro čtenáře. Ale snad zaujme...
|
|
|
|
Hrůzné vraždy... zohavená těla... psychicky narušený komisař... temná minulost... posedlost ďáblem...a víra...
|
|
Ondřejovi...
|
|
.
|
|
z vlastní zkušenosti,,a je to tak...
|
|
Věnováno mé přítelkyni, jejíž slůvka jsou, co hojivý balzám...
|
|
na skleničce se životem...
|
|
čtou ženy od 35 nahoru, ju? díky...nevhodné pro muže, řekli, že to není vtipné?!
|
|
|
|
mě moje matka nikdy ráda neměla. mě ne, jen bratříčka, a jaksi nemateřsky. jednou si pro krásu nechala vyrvat spodní pár žeber, aby byla užší v pase. z levého žebra jsem vznikla já, z pravého bráška - chlapeček můj. já jsem ta marnivá - odpust' mi, synáčku. jenom jsem chtěla, abys mě miloval, lásko moje. (tolik bych si přála být Jeho sestra. co bych za to dala, být Jeho milenkou - ale nejradši bych byla Jeho matkou.)
|
|
*******
|
|
poslední dílko na úvod =) trošku depresivní, z dubna tušim
|
|
|

