Ondřejovi...
přidáno 22.07.2009
hodnoceno 3
čteno 1756(18)
posláno 0
Na hraně vlastních možností
v dřeni vlastní duše
získávám a ztrácím,
to, co bylo mou součástí.

V očích tvých hledám milost
marnou a zvrácenou.
Jméno tvé stalo se synonymem pro minulost.

Nesuď zbytky ctností, co v sobě mám
Nešlap po mých citech, které v sobě uchovávám.
Nesuď nevinnou,
netrap nemilovanou.


Slova umí sbližovat,
slova umí zraňovat,
slova umí oddělovat

Otupělá myšlenka dřímající v koutku mé hlavy,
nemohoucí mizérie konejšící zraněná věnování v mé hrudi.
Nespravedlivá a tolik oprávněná.
Proč jen slova opovržení nezůstala nevyřčena?
přidáno 01.01.2024 - 20:44
Líbí se mi, jen ten závěr ... asi to tak má být :)
přidáno 01.08.2009 - 14:34
přesně tak, je to také o tom, co kdo zažívá, můžu říct, že tahle je pro mě jedna z nej, co tady je a to si myslim, jsem jich nepřečetla málo ,-)
přidáno 23.07.2009 - 09:29
moc se mi líbí, a to o to víc, že znám situaci.:( MTR

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věnovaná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Virtuální touha
Předchozí dílo autora : Strach je pocit, se kterým chci bojovat...

» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]
» řekli o sobě
Aliwien řekla o ivkaja :
Příjemná žena, se kterou jsem měla možnost setkat se i osobně. Nesporný talent v napsaných básních se nezapře. I když - básnění ve spojení s "nostalgikem" se mi rozhodně líbí víc a nemá chybu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming