...

Pro každého může být propastí v jednotlivých okamžicích života něco jiného. Napsáno před pár dny, ve velmi divném rozpoložení.

clovek si musi pomoct sam. vyhrabat se ze sracek, zvednout hlavu, jit dal. tohle sem udelala a du. delam co chci, mirim kam chci, opoustim koho chci a sem s kym zrovna ted chci bejt. neni to dokonaly, ale je to krasny. nechci se toho vzdat.

Doma jsem našla zahrabaný starý památník. Po otevření na mne čekaly různé obrázky - fotky dodám, a různá psaní - od citátů, přes několikaslovné věty po menší básničky. Přikládám zde ty lepší od r. 1942.

aneb: Proč?? ....

Možná mám zvrácený nápady ale podle mě by člověk kterej doopravdy miluje měl dokázat i zabít...

zahrada, hrábě, hrušky a myšlenky ;-)

prosím úsměv......:-) jednoduché(možná až příliš) vyjádření mého chvilkového rozpoložení.

vznikala u rybníku ...jen já a voda. / ti Lunetici jsou převelikou ironií, prosím ,-) / styděla bych se za to, kdybyste si mysleli, že je lze poslouchat /

Jsem v Modré růži na Moravském náměstí Chutí na pivo se mi třepe i zápěstí

zábava....znásilnění....strach

mému drahému