|
mě moje matka nikdy ráda neměla. mě ne, jen bratříčka, a jaksi nemateřsky. jednou si pro krásu nechala vyrvat spodní pár žeber, aby byla užší v pase. z levého žebra jsem vznikla já, z pravého bráška - chlapeček můj. já jsem ta marnivá - odpust' mi, synáčku. jenom jsem chtěla, abys mě miloval, lásko moje. (tolik bych si přála být Jeho sestra. co bych za to dala, být Jeho milenkou - ale nejradši bych byla Jeho matkou.)
 20.07.2009 3 1426(21) 0 |
Já nejsem ničí sladká jak kdosi řekl mi
Bud' chvíli děvčetem a zkusíš jak to chutná
Slaných řek popel čáry černý jak svědomí
Pak zavřu oči sním a už nejsem smutná
Je to o síle vzlyku vměstnané do vteřiny
Sleduju bratříčka koukám se jak si hraješ
Z matčiných žeber socháte dcery syny
Je samej vrtoch v hlavě má jinotaje
Přece je nejkrásnější mě ráda neměla
Zmoklá na nádraží hledala lepší spoje
Všechny ty dobrý duše si držím od těla
Ty kluku pitomá miláčku dítě moje
Je to o síle vzlyku zastydlé v peřinách
Mám noční košilku velikost nula nula
Matčina kost a v ní duše dceřina
A pro ni zlámanou vzlykla a utonula
Bud' chvíli děvčetem a zkusíš jak to chutná
Slaných řek popel čáry černý jak svědomí
Pak zavřu oči sním a už nejsem smutná
Je to o síle vzlyku vměstnané do vteřiny
Sleduju bratříčka koukám se jak si hraješ
Z matčiných žeber socháte dcery syny
Je samej vrtoch v hlavě má jinotaje
Přece je nejkrásnější mě ráda neměla
Zmoklá na nádraží hledala lepší spoje
Všechny ty dobrý duše si držím od těla
Ty kluku pitomá miláčku dítě moje
Je to o síle vzlyku zastydlé v peřinách
Mám noční košilku velikost nula nula
Matčina kost a v ní duše dceřina
A pro ni zlámanou vzlykla a utonula
22.07.2009 - 21:43Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Síla vzlyku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Elektrická
Předchozí dílo autora : Neměj
