Věnováno mé přítelkyni, jejíž slůvka jsou, co hojivý balzám...
přidáno 21.07.2009
hodnoceno 1
čteno 1531(9)
posláno 0
Tobě drahá přítelkyně chtěl bych říct,
že knihou mou jsi, v níž chtěl bych číst.

Jsi květinou, jež jemně voní,
jsi květinou, jež květy kloní.

Ty květy nektarem slov oplývají,
ty občerství a znavenému sílu dají.

Vždyť v dnešní době přesmělé,
těžko hledat přítele.

Přítele, jež nezradí,
a slůvky svými pohladí.

Když též potěší Tě slůvka má,
To největší jest pro mne poklona!
přidáno 22.07.2009 - 13:05
Z vůně tvých veršů jistě
milé tvé zatočí se hlava,
zachvěje se lístek...
a pokud někdy květ svůj kloní,
pak tehdy, když pro tebe jen sladce voní!,
tobě ráda svou krásu dává...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tobě. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Malířka pocitů
Předchozí dílo autora : Květy třešní.

» narozeniny
helples [11], AlexDrobecek [10], Leluš [9], Elis_Nordan [7]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming