|
*******
|
Prošla jsem zelenou,
i modrou na patách mám,
cestu ze zlaté spletenou,
červené jen zlehka se dotýkám,
a jen ty víš, na co se ptám….
Vím, že duha po dešti jen
na chvíli směr značí
a když vysvitne slunko,
každý zas jinam kráčí???
Na duze se nedá žít,
To přeci já dobře vím,
přesto i teď ještě
tvou duhou zním....
i modrou na patách mám,
cestu ze zlaté spletenou,
červené jen zlehka se dotýkám,
a jen ty víš, na co se ptám….
Vím, že duha po dešti jen
na chvíli směr značí
a když vysvitne slunko,
každý zas jinam kráčí???
Na duze se nedá žít,
To přeci já dobře vím,
přesto i teď ještě
tvou duhou zním....
12.12.2015 15:50
Kouzelná záběr a nádherné verše...A nostalgik to skvěle doplnil, takže co říci, abych se jen po někom neopičil? :-)
20.07.2009 17:14
Tak tohle je milé, romantické vyznání, tak jak to dovedeš jen Ty. A zase. S komentářem N. to má teprve tu správnou šťávu.
20.07.2009 15:26
Kde začátek, kde konec duhy
čí její barvy nesou vzkazy,
jak na hladině volné kruhy
zachycené strmou hrází
to déšť když si slunci stýská
a láska připlete se k tomu
duha k duze je si blízká
a šeptají. Kdo a komu?
čí její barvy nesou vzkazy,
jak na hladině volné kruhy
zachycené strmou hrází
to déšť když si slunci stýská
a láska připlete se k tomu
duha k duze je si blízká
a šeptají. Kdo a komu?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.