Letní den

Je ráno. další den plný překvapení s tebou
zase Slunce svítí a před dusnem není vyhnutí
přijíždíme na místo, já tu jsem a ty se mnou
jsme jako dva hadi v milostném vzplanutí.

Rozebíráme život, díváme se na dostavěné domy,
držíme se za ruce, jdeme cestou která nekončí.
Posloucháme listí ve větru, pozorujeme stromy,
vánek listí zvedá a ono se ve vzduchu roztančí.

Stín ten kouzelník, který dělá fotografie,
hraje si s ženskými křivkami tvého těla
pokud jen lehce vybledne, tak obrazu ubližuje
Miluju tě, co víc by jsi ode mne chtěla.

Jdeme polní cestou, je to jako cesta života
díváme se na obzor a díváme se do dálky.
všechna ta pole jsou kukuřicí hustě poseta,
myslíme jen na to hezké, určitě ne na hádky.

Hrozně jsme se lekli, vyběhla nádherná laň,
chvíle strnutí, srdce se nám prudce rozbušila.
Jdeš dál, já jen tiše konstatuji: "Zůstaň",
ty jsi strnula a co bude dál jsi netušila.

Já položil tě, mezi vysoké kukuřičné klasy,
včera letní déšť vše zrkopil plnou konví
já Vášnivě tě líbal na ústa, čeřil tvoje vlasy,
milovali se v blátě, byli jsme strašně špinaví.

"Já nic podobného nezažila", říkala si potichu
já mohl jsem jen přitakat, měl jsem bláto za ušima
odddali jsme se hlasitému a nakažlivému smíchu
My se milujeme a každý v okolí si toho všímá.