 22.07.2009 0 1401(8) 0 |
Je ráno. další den plný překvapení s tebou
zase Slunce svítí a před dusnem není vyhnutí
přijíždíme na místo, já tu jsem a ty se mnou
jsme jako dva hadi v milostném vzplanutí.
Rozebíráme život, díváme se na dostavěné domy,
držíme se za ruce, jdeme cestou která nekončí.
Posloucháme listí ve větru, pozorujeme stromy,
vánek listí zvedá a ono se ve vzduchu roztančí.
Stín ten kouzelník, který dělá fotografie,
hraje si s ženskými křivkami tvého těla
pokud jen lehce vybledne, tak obrazu ubližuje
Miluju tě, co víc by jsi ode mne chtěla.
Jdeme polní cestou, je to jako cesta života
díváme se na obzor a díváme se do dálky.
všechna ta pole jsou kukuřicí hustě poseta,
myslíme jen na to hezké, určitě ne na hádky.
Hrozně jsme se lekli, vyběhla nádherná laň,
chvíle strnutí, srdce se nám prudce rozbušila.
Jdeš dál, já jen tiše konstatuji: "Zůstaň",
ty jsi strnula a co bude dál jsi netušila.
Já položil tě, mezi vysoké kukuřičné klasy,
včera letní déšť vše zrkopil plnou konví
já Vášnivě tě líbal na ústa, čeřil tvoje vlasy,
milovali se v blátě, byli jsme strašně špinaví.
"Já nic podobného nezažila", říkala si potichu
já mohl jsem jen přitakat, měl jsem bláto za ušima
odddali jsme se hlasitému a nakažlivému smíchu
My se milujeme a každý v okolí si toho všímá.
zase Slunce svítí a před dusnem není vyhnutí
přijíždíme na místo, já tu jsem a ty se mnou
jsme jako dva hadi v milostném vzplanutí.
Rozebíráme život, díváme se na dostavěné domy,
držíme se za ruce, jdeme cestou která nekončí.
Posloucháme listí ve větru, pozorujeme stromy,
vánek listí zvedá a ono se ve vzduchu roztančí.
Stín ten kouzelník, který dělá fotografie,
hraje si s ženskými křivkami tvého těla
pokud jen lehce vybledne, tak obrazu ubližuje
Miluju tě, co víc by jsi ode mne chtěla.
Jdeme polní cestou, je to jako cesta života
díváme se na obzor a díváme se do dálky.
všechna ta pole jsou kukuřicí hustě poseta,
myslíme jen na to hezké, určitě ne na hádky.
Hrozně jsme se lekli, vyběhla nádherná laň,
chvíle strnutí, srdce se nám prudce rozbušila.
Jdeš dál, já jen tiše konstatuji: "Zůstaň",
ty jsi strnula a co bude dál jsi netušila.
Já položil tě, mezi vysoké kukuřičné klasy,
včera letní déšť vše zrkopil plnou konví
já Vášnivě tě líbal na ústa, čeřil tvoje vlasy,
milovali se v blátě, byli jsme strašně špinaví.
"Já nic podobného nezažila", říkala si potichu
já mohl jsem jen přitakat, měl jsem bláto za ušima
odddali jsme se hlasitému a nakažlivému smíchu
My se milujeme a každý v okolí si toho všímá.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
spivanka [16], Kosa [10], Pravda vítězí [8], none [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
