clovek si musi pomoct sam. vyhrabat se ze sracek, zvednout hlavu, jit dal. tohle sem udelala a du. delam co chci, mirim kam chci, opoustim koho chci a sem s kym zrovna ted chci bejt. neni to dokonaly, ale je to krasny. nechci se toho vzdat.

Doma jsem našla zahrabaný starý památník. Po otevření na mne čekaly různé obrázky - fotky dodám, a různá psaní - od citátů, přes několikaslovné věty po menší básničky. Přikládám zde ty lepší od r. 1942.

aneb: Proč?? ....

Možná mám zvrácený nápady ale podle mě by člověk kterej doopravdy miluje měl dokázat i zabít...

zahrada, hrábě, hrušky a myšlenky ;-)

prosím úsměv......:-) jednoduché(možná až příliš) vyjádření mého chvilkového rozpoložení.

vznikala u rybníku ...jen já a voda. / ti Lunetici jsou převelikou ironií, prosím ,-) / styděla bych se za to, kdybyste si mysleli, že je lze poslouchat /

Jsem v Modré růži na Moravském náměstí Chutí na pivo se mi třepe i zápěstí

zábava....znásilnění....strach

mému drahému

Pořád a pořád nic, ale vypocené dílo je na světě...chybí mu lehkost, snad proto že ho tíží přátelství...

Král táhl do boje do dáli Šiky za ním si zpívali chorály

je těžké psát o něčem tak jemném