Už to chápu. Zajímavá představa, trochu surrealistická. Ach jo, beru to moc vážně. Jsem hrozný.

Trochu mi to připomíná moji metapohádku O princezně a drakovi ( http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=20347-o-princezne-a-drakov
i ).

Do konce jsem to nedočetl, protože mě nezajímá téma (pod tím názvem jsem si představoval něco jiného), ale velice chválím dělení na části a průběžné změny úhlu pohledu. Ty jsou podle mě hlavním kladem povídky.

Zcela souhlasím. Také oceňuji víc obsah než formu a myslím, že kritiku umím přijmout, když ji považuji za oprávněnou, a obhájit se, když ji za oprávněnou nepovažuji. Ani profesionál není neomylný (zvlášť když si jde na literární web odpočinout po náročné směně) a i amatér může narazit na zajímavý postřeh.

Myslím, že to, jak lidé říkají, že dříve to tu bylo lepší, je důsledek vzpomínkového optimismu - z minulosti si vzpomínají jen na to dobré. Já mám spíš opačný dojem.

Souhlasím se Zamilou, myšlenku to má velice pěknou. :-) Jinak, já věřím, že smysl života si člověk musí určit sám. Obdivování a tvorba "zázraků" přírody (naše vlastní těla jsou určitě také "zázraky přírody", další se ukazují třeba v matematice, vzpomeňme jen krásu Mandelbrotovy množiny) jsou dobrý smysl života, ale smysl života nemusí být individuální - mlynář v minulosti mohl mít za smysl života zajistit, aby všichni v obci měli co jíst (tzn. aby jim pekař měl z čeho upéci chleba) a to byl dobrý smysl života!

poll: Přímo Zlep se, pokud vím, zatím v žádném neobjevil, ale trochu podobný je mu klačský nekromant Achmed Šílený, autor Nekrotelecomiconu. Pokud mě mé zdroje neklamou, s ním se můžeš setkat na stránkách knihy Pohyblivé obrázky. :-)

Děkuji za přečtení. :-)

Báseň plná paradoxů, opravdu "zvlástní pocity".

Jméno růže. Já vím také. :-) Jen mi nejsou jasní ti panští psi z anotace. Co mají znamenat ti?

Mayfair: Není zač. :-)

Evokuje mi to tzv. náboženské debaty, tedy pseudodiskuse o tématech, na která má každý svůj pevný osobní názor a nehodlá jej měnit. O takových tématech nemá smysl diskutovat, je třeba je řešit politicky - podle toho, kdo je zrovna u moci, kdo získá víc hlasů apod. Případně vhodným kompromisem, ale s tím by museli souhlasit všichni, přičemž pravděpodobnost takového konsenzu s počtem zúčastněných osob značně klesá.

Souhlasím s Mátou, zvlášť v tom, že hrůzy, které se dějí kdesi daleko, nás odvádějí od řešení našich vlastních problémů. Připadá mi, jako by spousta lidí před svými problémy utíkala a nahrazovala si je právě buď hrůzami ze zpráv, nebo dokonce fiktivními hrůzami z katastrofických filmů.

Když nad tím přemýšlím, podle mě hodně závisí na tom, o čí pohřeb jde. Je to pohřeb blízké osoby? Neznámého vojína? Celé naší civilizace? Můj vlastní? Pokaždé to vede k jiné úvaze. Myslím, že je to spíš jen naznačené téma než úvaha. Ta by snad měla být trochu delší a podrobnější.

Amelie M.: Umění není čistě vědomá činnost, kterou by měl autor "pod kontrolou", a tak jako byla náhodou objevena spousta vynálezů, určitě stejnou náhodou vznikla i spousta výjimečně hodnotných uměleckých děl. Myslím, že A. A. Milne to snad ani tak nezamýšlel, ale propůjčil medvídkovi Pú svoji vlastní schopnost dumat, a proto to tak vyznívá. (Čistá náhoda to nebude, to by z toho J. T. Williams nemohl sestavit celou knihu, nebo by byla už na první pohled nesmyslná.) Mám přečtené i pokračování od Davida Benedicta (Návrat do Stokorcového lesa) a tam jsou sice charaktery dodrženy velice dobře, ale ten dojem filozofické hloubky už tomu (podle mě) většinou chybí.

Jinak, pokud je medvídek Pú opravdu známý, těší mě to. :-) V každém případě děkuji za přečtení a komentář. :-)

Severak: Máš pravdu, píše, že je nesmyslná. :-D

Severak: Asi máš pravdu, ale podle mě za těmi příběhy určité filozofické představy jsou. Existují i podivnější interpretace literárních děl, Umberto Eco např. píše o chemické interpretaci pohádky O Červené Karkulce.

Inugirl: Děkuji. :-)

Zamila: Srovnám-li to s Kvílením (mám čerstvě zhlédnutý film Kvílení (2010)), určitá podobnost tam je, ale na rozdíl od něj je tato báseň bezprostředně srozumitelná (dává plnohodnotný smysl, i je-li čtena doslovně) a jejím účelem není vyjádřit pocity, ale rozvinout konkrétní myšlenku. Ještě jednou děkuji za komentář a komparaci. :-)

Myslím, že se ti tu smutnou situaci podařilo velice hezky vystihnout. I když se vracím domů dřív, zvlášť s koncem plně souhlasím.

Do sbírky "mlžení" se to opravdu hodí; mám z přečtení řadu dojmu, ale nic dostatečně konkrétního.

Moc hezký nápad, inspirativní. :-)

Jekaterina: Mám radost, že tě to rozesmálo i že se mnou souhlasíš. :-)

To jméno se skládá ze jmen Valérie (va), Alena (le), Veronika (ro), Markéta (ké), Daniela (da), Petra (pet) a Kateřina (ka). Osmá dívka se jmenovala Andrea, ale Zlep na ni při pojmenovávání z nějakého důvodu zapomněl. :-D