úvod do nedopsané povídky, obsahuje zásadní myšlenku o smyslu života. Dokončenou.
přidáno 11.01.2015
hodnoceno 8
čteno 557(16)
posláno 0
Seděl jsem nad výpustí a pozoroval, jak z nádrže odtéká voda. Občas jsem do té vody plivnul nebo odhodil nějakou špatnou myšlenku. Voda pomalu odtékala a s ní i má špatná nálada. Najednou jsem na kovovém můstku výpusti uslyšel kroky.

Otočil jsem se. Nade mnou stála vysoká postava profesora Kolčavského. „Co tady tak smutně sedíte?“ zeptal se. - „Ále, o něčem přemýšlím.“ odpověděl jsem. - „To je právě prokletí dnešní doby.“ řekl profesor a pomalu si přisedl. Udělal to opatrně, aby si o lávku neumazal kalhoty. Spustil jednu nohu z lávky a pokračoval v myšlence: „Moc o všem přemýšlíme. Klademe si mnoho otázek a pak se divíme, že nedostáváme odpovědi. Mladí lidé páchají sebevraždy, prý protože jim chybí smysl života. Ale já se ptám: Má vůbec život nějaký smysl? Já jsem už na světě déle než vy a jsem biolog, o životě toho vím spoustu, ale jeho smysl, ten mi už přes čtyřicet let uniká...“ Profesor se pomalu zvedl: „Ale třeba život žádný smysl nemá,“ pokračoval. „Kdo taky říkal, že nějaký smysl musí mít?“ Otočil jsem se na něj a on stále pokračoval: „A nebo je smyslem života život sám? Jó, tak to asi bude...“ řekl a popošel na konec lávky a začal si tam zavazovat tkaničku.

Teď jsem se pro změnu zvedl já. „Pane profesore, proč žijete vy?“ zeptal jsem se ho. - „To vám můžu říct naprosto přesně. To takhle jednou potkal jeden student matematiky slečnu, kterou před rokem doučoval k maturitě z matematiky a napadlo ho, že by ji mohl pozvat do kavárny. Ta slečna byla moje matka a ten student můj otec.“ - „Ne, takhle jsem to nemyslel. Myslel jsem, na co se těšíte, když se vracíte z práce domů? Proč vlastně ráno vstáváte?“ - „Já k tomu musím mít nějaký důvod?“ podivil se profesor. Pak se zarazil: „I když, vlastně...“ Mírně odvrátil zrak. „Vám se to možná bude zdát jako profesionální deformace nebo idealismus... Já totiž každý den žasnu nad zázraky přírody. Vemte si jen tuhle nádrž - není to zázrak přírody? Lekníny, žáby, život...“ - Rozhlédl jsem se. Odkudsi z dáli se ozval dívčí smích. - „Taky zázrak přírody.“ dodal Kolčavský.

* * *

...

ikonka sbírka Ze sbírky: povídky ze života

přidáno 13.01.2015 - 07:24
Souhlasím se Zamilou, myšlenku to má velice pěknou. :-) Jinak, já věřím, že smysl života si člověk musí určit sám. Obdivování a tvorba "zázraků" přírody (naše vlastní těla jsou určitě také "zázraky přírody", další se ukazují třeba v matematice, vzpomeňme jen krásu Mandelbrotovy množiny) jsou dobrý smysl života, ale smysl života nemusí být individuální - mlynář v minulosti mohl mít za smysl života zajistit, aby všichni v obci měli co jíst (tzn. aby jim pekař měl z čeho upéci chleba) a to byl dobrý smysl života!
přidáno 12.01.2015 - 08:00
Líbí se mi, taky bych četla dál.
přidáno 11.01.2015 - 23:33
Severak: Tak to se mi líbí! A pokud jde o smysl života: Je to zázrak Lásky a stvoření nového života, umění vidět krásu kolem nás, radovat se z ní a sám k ní aktivně přispívat a posléze, když nastane onen čas, i umění odejít s úsměvem na rtech...:-D
P.S. A koukej sem dát u pokračování! Sdělený žal, poloviční žal...:-)
přidáno 11.01.2015 - 21:35
Stará neznámá: Amelie M.: právě, krásný příklad je ten život sám. I obyčejná sinice je zázrak přírody, když zjistíte jak chytře je udělaná. To je něco úplně jinýho než prach a popel a přesto se to v prach obrátí...
přidáno 11.01.2015 - 21:29
moc pěkný.. jasně, nejlepší je taková ta obyčejná radost ze zdánlivě obyčejných věcí..
přidáno 11.01.2015 - 21:28
Proč žijeme? Žijeme abychom umřeli. Protože.. jsme prach a popel.
přidáno 11.01.2015 - 21:24
Zamila: dík za upozornění, obojí opraveno...

co se týká pokračování - mám napsané ještě dvě stránky. Zbytek se mi ovšem dopsat nechce, protože námět je o nešťastné lásce a o té já teď nemůžu psát z osobních důvodů. :-P
přidáno 11.01.2015 - 21:13
Je to moc pěkný, chytrý a poutavý. To se mi líbí, filosofický věci :-) Jen správně by přece jen mělo být "filoSofie", aby to stále byla láska k moudrosti - a né třeba ke zvířatům ;-) A ještě poznámka k tomu, že se "opět pomalu zvedl". Myslím, že se tehdy zvedl poprvé :-) Jinak čtivý a pěkný, chci pokračování :-) :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dva muži viděli lišku {filosofická verze} : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Óda pro duši
Předchozí dílo autora : Samota mezi lidmi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde psaní básní pěkně od ruky.

ChciKupon

Slevové kupony do spousty eshopů, vybíráme pro vás ty nejlepší :)

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku