úvod do nedopsané povídky, obsahuje zásadní myšlenku o smyslu života. Dokončenou.
přidáno 11.01.2015
hodnoceno 8
čteno 361(16)
posláno 0
Seděl jsem nad výpustí a pozoroval, jak z nádrže odtéká voda. Občas jsem do té vody plivnul nebo odhodil nějakou špatnou myšlenku. Voda pomalu odtékala a s ní i má špatná nálada. Najednou jsem na kovovém můstku výpusti uslyšel kroky.

Otočil jsem se. Nade mnou stála vysoká postava profesora Kolčavského. „Co tady tak smutně sedíte?“ zeptal se. - „Ále, o něčem přemýšlím.“ odpověděl jsem. - „To je právě prokletí dnešní doby.“ řekl profesor a pomalu si přisedl. Udělal to opatrně, aby si o lávku neumazal kalhoty. Spustil jednu nohu z lávky a pokračoval v myšlence: „Moc o všem přemýšlíme. Klademe si mnoho otázek a pak se divíme, že nedostáváme odpovědi. Mladí lidé páchají sebevraždy, prý protože jim chybí smysl života. Ale já se ptám: Má vůbec život nějaký smysl? Já jsem už na světě déle než vy a jsem biolog, o životě toho vím spoustu, ale jeho smysl, ten mi už přes čtyřicet let uniká...“ Profesor se pomalu zvedl: „Ale třeba život žádný smysl nemá,“ pokračoval. „Kdo taky říkal, že nějaký smysl musí mít?“ Otočil jsem se na něj a on stále pokračoval: „A nebo je smyslem života život sám? Jó, tak to asi bude...“ řekl a popošel na konec lávky a začal si tam zavazovat tkaničku.

Teď jsem se pro změnu zvedl já. „Pane profesore, proč žijete vy?“ zeptal jsem se ho. - „To vám můžu říct naprosto přesně. To takhle jednou potkal jeden student matematiky slečnu, kterou před rokem doučoval k maturitě z matematiky a napadlo ho, že by ji mohl pozvat do kavárny. Ta slečna byla moje matka a ten student můj otec.“ - „Ne, takhle jsem to nemyslel. Myslel jsem, na co se těšíte, když se vracíte z práce domů? Proč vlastně ráno vstáváte?“ - „Já k tomu musím mít nějaký důvod?“ podivil se profesor. Pak se zarazil: „I když, vlastně...“ Mírně odvrátil zrak. „Vám se to možná bude zdát jako profesionální deformace nebo idealismus... Já totiž každý den žasnu nad zázraky přírody. Vemte si jen tuhle nádrž - není to zázrak přírody? Lekníny, žáby, život...“ - Rozhlédl jsem se. Odkudsi z dáli se ozval dívčí smích. - „Taky zázrak přírody.“ dodal Kolčavský.

* * *

...

ikonka sbírka Ze sbírky: povídky ze života

přidáno 13.01.2015 - 07:24
Souhlasím se Zamilou, myšlenku to má velice pěknou. :-) Jinak, já věřím, že smysl života si člověk musí určit sám. Obdivování a tvorba "zázraků" přírody (naše vlastní těla jsou určitě také "zázraky přírody", další se ukazují třeba v matematice, vzpomeňme jen krásu Mandelbrotovy množiny) jsou dobrý smysl života, ale smysl života nemusí být individuální - mlynář v minulosti mohl mít za smysl života zajistit, aby všichni v obci měli co jíst (tzn. aby jim pekař měl z čeho upéci chleba) a to byl dobrý smysl života!
přidáno 12.01.2015 - 08:00
Líbí se mi, taky bych četla dál.
přidáno 11.01.2015 - 23:33
Severak: Tak to se mi líbí! A pokud jde o smysl života: Je to zázrak Lásky a stvoření nového života, umění vidět krásu kolem nás, radovat se z ní a sám k ní aktivně přispívat a posléze, když nastane onen čas, i umění odejít s úsměvem na rtech...:-D
P.S. A koukej sem dát u pokračování! Sdělený žal, poloviční žal...:-)
přidáno 11.01.2015 - 21:35
Stará neznámá: Amelie M.: právě, krásný příklad je ten život sám. I obyčejná sinice je zázrak přírody, když zjistíte jak chytře je udělaná. To je něco úplně jinýho než prach a popel a přesto se to v prach obrátí...
přidáno 11.01.2015 - 21:29
moc pěkný.. jasně, nejlepší je taková ta obyčejná radost ze zdánlivě obyčejných věcí..
přidáno 11.01.2015 - 21:28
Proč žijeme? Žijeme abychom umřeli. Protože.. jsme prach a popel.
přidáno 11.01.2015 - 21:24
Zamila: dík za upozornění, obojí opraveno...

co se týká pokračování - mám napsané ještě dvě stránky. Zbytek se mi ovšem dopsat nechce, protože námět je o nešťastné lásce a o té já teď nemůžu psát z osobních důvodů. :-P
přidáno 11.01.2015 - 21:13
Je to moc pěkný, chytrý a poutavý. To se mi líbí, filosofický věci :-) Jen správně by přece jen mělo být "filoSofie", aby to stále byla láska k moudrosti - a né třeba ke zvířatům ;-) A ještě poznámka k tomu, že se "opět pomalu zvedl". Myslím, že se tehdy zvedl poprvé :-) Jinak čtivý a pěkný, chci pokračování :-) :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dva muži viděli lišku {filosofická verze} : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Óda pro duši
Předchozí dílo autora : Samota mezi lidmi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku